tag:blogger.com,1999:blog-17369392470056842152024-03-13T14:01:26.331+01:00Typoglosyúvahy ze zákulisí studia <a href="http://www.sazba.cz/">Lacerta</a>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.comBlogger69125tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-70800624322593933332020-10-13T09:14:00.000+02:002020-10-13T09:14:02.473+02:00Knižní tipy<p><i>(psáno pro blog nakladatelství Karolinum)</i></p><p><i>Podzim je čas zklidnění a ohlédnutí, přestože to letos – v čase koronaviru – bude nejspíš obtížnější než jindy. Přesto to zkusme: po práci neskončit ani u publicistických sumářů, ani u vykřičníků na sociálních sítích, ale u čaje a lampy s hromádkou knih, na které pro samé letní dovádění nebyl čas…</i></p><p><a href="https://karolinum.cz/knihy/serres-palecka-21939">Palečka</a> Michela Serrese je čtivý, podnětný a optimisticky laděný esej o nové éře, kterou člověku otevřel internet a digitální média. Jde o vizi, která byla zformulována těsně před tím, než internet ovládly sociální sítě – a tak představuje jeden extrém, jak soužití s internetem vnímat: člověk je jako bytost díky internetu upgradován a vylepšen (druhým extrémem je pak např. Spitzerova Digitální demence, která na koexistenci člověka s internetem a digitálními médii nenechá nit suchou). Je na čtenáři, aby si sám Palečku dosadil do aktualizovaného kontextu (média válcována sociálními sítěmi, fake news a jejich politický dopad ap.) a sám si díky ní odpověděl na otázku, co mu digitální existence přináší. (Já osobně jsem si takhle před časem zamudroval v souvislosti s chytrým telefonem – http://typoglosy.blogspot.com/2015/01/mesic-bez-chytreho-telefonu.html)</p><p>Během studií bohemistiky jsem se odborně zaměřoval na baroko. Černého antologie evropské barokní poezie Kéž hoří popel můj byla jednou z knih, které mě navždy ovlivnily. Koncepci velké renesanční antologie z Černého pozůstalosti si vzal do práce Jiří Pelán a v podobě dvousvazkového díla velkého formátu ji v Karolinu pod názvem <a href="https://karolinum.cz/knihy/cerny-italska-renesancni-literatura-antologie-22995">Italská renesanční literatura. Antologie</a> nedávno vydal. Je to kniha, kterou nedokážu přečíst v kuse tak, jako se čte román. Ale těším se na to, že ji budu po následujících přinejmenším deset let pravidelně otevírat a po kouskách ochutnávat. Veškerá evropská poezie moderní doby čerpá z obrazů, jejichž skici najdeme v této antologii. Kdo to se čtením evropské poezie myslí vážně, nejspíš se bez téhle dvojbichle neobejde.</p><p>O grafickou podobu knih se v Karolinu většinou starají buď žijící klasik české knižní typografie Zdeněk Ziegler (* 1932), nebo naopak „mladík“ Jan Šerých (* 1972). Tu a tam si svého grafika přivede autor – a tak se to stalo i v případě <a href="https://karolinum.cz/knihy/koupil-svatovaclavska-bible-17756">Svatováclavské bible</a>. Můj spolužák z bohemistiky a kamarád Ondřej Koupil sestavil velkou antologii z barokního biblického překladu. Výběr textů měl jasný klíč (běh liturgického roku), obrazová složka však měla mít ráz experimentu: měla simulovat pozici barokního člověka, který při poslechu biblického textu bloumá očima po obrazech na zdech a stropech kostela, zkoumá je opakovaně, do detailu, třeba celý svůj život, a s texty si je nedělitelně propojuje. Kniha se měla pokusit tento zážitek replikovat modernímu čtenáři: úryvky z textů doprovázejí velkoryse pojaté reprodukce detailů obrazů. A podobně jako návštěvník kostela mohl obrazy pozorovat i v tiché kontemplaci mimo mši, měl dnešní čtenář dostat šanci obrazovou složku vnímat nejen skrze texty (a odhalovat jejich napojení na ně), tak se nechat naopak obrazy inspirovat ke čtení textů nebo je vnímat zcela samostatně, jako antologii obrazovou. Ondřej požádal o úpravu mě, ale práce byla nakonec spíš tandemová; hodně jsme se natrápili, vlezli tu a tam do slepé uličky, ale snad se to nakonec podařilo. Nerad bych, aby tahle kniha zapadla.</p>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-1333423642880324642020-10-11T09:16:00.000+02:002020-10-13T09:17:54.872+02:00Typokniha<p><i> (rozhlasový pořad, Vltava, říjen 2020)</i></p><p>„Typokniha je příručka určena studentům i laikům a navazuje na úspěšnou publikaci Praktická typografie. Jakou technickou nebo profesní revoluci přinese úprava textů pro elektronické nosiče? Jak došlo k tomu, že se z Česka stala písmařská velmoc? A co znamená překvapník? Hosty Akcentu s Petrem Šrámkem jsou zakládající členové české Unie grafického designu Jakub Krč a Filip Blažek, autor Typoknihy.“</p><p><br /></p><script>if(typeof(window.jsScriptOutputted)=="undefined"){var jsScriptOutputted=true;var jsScript=document.createElement("script");jsScript.type="text/javascript";jsScript.src="https://vltava.rozhlas.cz/sites/all/libraries/responsive-external-embeds/cro_responsiveexternalembeds.min.js";jsScript.onload=function(){};document.head.appendChild(jsScript);}</script><iframe name="embed-8333657" class="cro-embed__parent" frameBorder="0" scrolling="no" allowfullscreen src="https://vltava.rozhlas.cz/cro_soundmanager/files/8333657/field_main_audio"></iframe>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-24647105356238226892020-06-15T13:43:00.001+02:002020-06-15T13:43:17.654+02:00Od laika laikům<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
<i>(Recenze knihy Simon Garfield, Ten můj font: Stručné dějiny typografie v esejích. Praha, Akropolis 2018. Psáno pro Souvislosti 1/2020.)</i></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
<br /></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Není jednoduché napsat knihu o typografii, neboť její definice je široká a nadto široce rozkročená přes řadu oborů. A aby toho nebylo málo, čtenářská očekávání jsou velmi rozdílná.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Když knihu o typografii pojmete jako učebnici, zastará dřív, než se dostane ke čtenářům – tak rychle se technologie s typografií spojené vyvíjejí. A navíc si ji koupí nejspíš jen zájemci o studium typografie; odborníci ji potřebovat nebudou a laici si budou myslet, že ji nepotřebují.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Když knihu pojmete jako odborné pojednání, studenti a běžní čtenáři si na ni netroufnou a odborníci ji nejspíš budou poměřovat se slavnou Bringhurstovou příručkou <i>The Elements of Typographic Style</i> – ta od roku 1996 vychází opakovaně v revidovaných vydáních, a navíc je čtivá bezmála jako detektivka.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Do třetice by se kniha o typografii dala pojmout zábavně – avšak to by se musel najít autor a nakladatel, kteří by nedopřáli sluchu škarohlídským řečem, že je to téma pro většinového čtenáře nudné a neperspektivní.</div>
<div class="p2" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal; min-height: 16px;">
<br /></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Ale nakonec se takový autor přece našel: v roce 2010 Simon Garfield, britský novinář a autor populárně-naučných knih, přidal do své sbírky „pokrytých témat“ (mj. mapy, korespondence, čas, sbírání známek, AIDS, wrestling, železnice…) i typografii.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Nevznikla ani učebnice, ani odborné pojednání, ale kniha poskládaná z tematických kapitol proložených malými profily nejznámějších fontů a množstvím obrazového doprovodu. Témata vybíral autor podle jednoduchého klíče: musí nabídnout silný příběh, nahrávky na anekdoty a musí se dát odvyprávět, aniž by byl čtenář zahlcen složitou terminologií.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Na scénu tedy postupně nakráčí nejmilovanější (obyčejnými uživateli) i nejopovrhovanější (odborníky) font Comic Sans, zkoumá se čitelnost, ale i genderovost písem, vztah národa a písma nebo typografie a popkultury či dopravního značení. Občas se přimíchá špetka historie, jindy se přidá trocha seriózního výkladu, a když je potřeba přitlačit, sestaví se záměrně provokativní žebříček nejhorších fontů na světě.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Profily písem, které autor mezi tematické kapitoly vkládá, se nazývají Přestávka na font. Rozhodně to nejsou encyklopedická hesla; spíš šikovným náznakem vyhmátnou podstatu písma nebo skupiny písem a spojí je s něčím, co zná i jen trochu orientovaný čtenář: katalog IKEA, obálky brožovaných edic nakladatelství Penguin, flakóny voňavek či letištní chaos.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Jen na místech, kde autor zapomene, pro koho píše, a pustí se do detailního vysvětlování technologického pozadí, ztrácí text trochu na lehkosti a vyváženosti (třeba popis Linotype a Monotype sazecích systémů).</div>
<div class="p2" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal; min-height: 16px;">
<br /></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Kniha, která jako by objevila světu nudné, ryze odborné téma, se dočkala výborných recenzí a v roce 2018 také českého překladu.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Přestože ji překládali hned čtyři překladatelé, redakci se podařilo ukočírovat jak vcelku jednotný styl, tak i správnost českých ekvivalentů mezinárodně užívaných typografických termínů.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Česká verze je moderně upravena a dobře vysázena, ale ve srovnání s originálem trochu potlačuje vizuální hravost: úvody kapitol v původním vydání jsou vždy malou typografickou hříčkou naznačující pomocí kombinace různých fontů a jejich uspořádání téma, o kterém se bude vyprávět – v české verzi jsou titulky unifikovány. Chybí také hravá „periodická soustava fontů“<span class="Apple-converted-space"> </span>na předsádce.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Nebude to náhodné rozhodnutí: na malém trhu se musí kniha prodat nejen jako zábavná, ale i jako seriózní, odborná. A tak musela dostat trochu jiný kabát.</div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
Čeští čtenáři tedy mají aspoň po jednom titulu konečně zastoupeny všechny tři typy typografické literatury: učebnici (Blažkova a Kočičkova <i>Praktická typografie</i>), odbornou práci bringhurstovského stylu (Pecinova <i>Knihy a typografie</i>) a nakonec populárně-naučnou a zábavnou Garfieldovu novinku.</div>
<div class="p2" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal; min-height: 16px;">
<br /></div>
<div class="p1" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
P. S. Nikdy nedopusťte, aby překladatel překládal popisky obrázků, aniž by je mohl vidět – to se stalo nejspíš v tomto případě, a tak v knize najdete takové roztomilé kiksy jako fotografii třetí generace iPodu s popiskou „první iPod“ (<i>early</i> – jeden z prvních by se v daném kontextu evidentně hodilo víc) nebo titulní stranu magazínu <i>Rolling Stone</i> označenou jako „tiráž“ (<i>masthead</i> – tiráž i hlavička na titulní straně) atd.</div>
<div class="p2" style="font-family: Georgia; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal; min-height: 16px;">
<br /></div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-42617614136382094432020-04-01T11:39:00.000+02:002020-04-03T11:40:05.388+02:00Typoglosy: Od Gutenberga ke Gutenbergům<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">(psáno pro revue Souvislosti 1/2018)</i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
V místnosti sedí dva čtenáři; první se za stolem sklání nad knihou, mumlavě sám k sobě polemizuje s tím, o čem právě čte; druhý v křesle, s knihou v rukách, je pohlcený příběhem a po dobu čtení zcela ztracený pro tento svět.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Stejnými slovy bychom mohli oba čtenáře popsat jak ve století dejme tomu šestnáctém, tak ve století jedenadvacátém. Na knize jako objektu a na způsobech, jak se s ní zachází, se totiž během staletí kupodivu nezměnilo tak moc -z rukopisného období si kniha vzala všechno důležité, co bylo třeba vědět o čtenářství jako fyzickém aktu (jak velikost liter a jejich vzdálenost od oka ovlivňují čitelnost, jak ponechat na okrajích místo pro pohodlné držení atd.), a postupně objevovala funkce, jež proces čtení usnadňují a zrychlují (zvýrazňování a hierarchizace pomocí řezů písma, různých velikostí nebo střídání typů).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Neměnila se výrazně ani skladba a kompetence těch, kteří se na knize podíleli: hotový rukopis putoval do tiskárny, kde mu faktor dal grafickou podobu, knihu vysázel a vytiskl a jako hotový a neměnný artefakt putovala prostřednictvím obchodníků či knihoven ke čtenáři.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Kniha se pomalým evolučním vývojem zdokonalovala a revolučních okamžiků zažila jen málo, většinou souvisely s prostřední fází mezi rukopisem a čtenářem: zdokonalovaly se sazecí a tiskové techniky (mechanizace sazby, rotačky, fotosazba…) nebo se měnily kompetence (oddělení knižního výtvarníka od sazeče a tiskaře). I nástup počítačové sazby (DTP) v osmdesátých letech 20. století znamenal jen přeskupení kompetencí (a paradoxně návrat na samý počátek knihtisku): knižní úpravce, sazeč a tiskař mohli být díky počítači opět jedna a táž osoba.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nic z toho však nemělo podobně revoluční vliv na knihu jako objekt a na akt čtení. Počítače sice přinesly nový způsob konzumace textů (na obrazovce) i novou polohu, v níž se tak děje (pohled před sebe, nikoli dolů), ale takové čtení bylo většinou chápáno jako výjimečné, vyhrazené určitým žánrům (administrativní texty, zpravodajství, korespondence ap.), avšak nekonkurující knize.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Celé by se to dalo zjednodušeně shrnout do prosté definice: Čtenář je uživatel knihy, kterou mu někdo jiný napsal, vyrobil a prodal či půjčil.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Staletou poklidnou evoluci se pokusil vzít ztečí internet: nabídl čtenářský zážitek bez prostředníků, přímý kontakt mezi textem a čtenářem. Knihy, jimž vypršela autorská práva, byly najednou k dispozici doslova instantně: nemusely se sázet, tisknout ani nabízet v knihkupectvích - čtenář si je dokázal opatřit bez prostředníků a sám rozhodl, v jaké vnější podobě je bude číst.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
O revoluci ale zatím nešlo; čtení z obrazovky počítače bylo nepohodlné. Sice se na něj dalo zvyknout, ale (a je to exaktně změřeno) čtenář četl pomaleji a nedokázal si z textu odnést tolik informací, kolik z klasické tištěné knihy.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Vše změnil až nástup chytrých telefonů, tabletů a čteček: skloubily moderní technologie s tradiční podobou knihy. A nejen to: na čtenáře nakladly nové nároky a kompetence. Poprvé v historii knihy je to čtenář, kdo rozhoduje o její podobě, volí si formát, velikost písma, barevnost “papíru”, je sám sobě knižním úpravcem, sazečem i tiskařem. V krajním případě se dokáže obejít i bez knihkupce a knihovny - jejich funkci umí převzít distributor (např. Amazon), který umožní autorovi textu nabízet se čtenáři přímo. A bude-li čtenář chtít, může knihu dokonce kupovat po menších jednotkách (např. z povídkové knihy koupit jen několik povídek).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nejde nejspíš o žádnou “smrt knihy”, jak rády do titulků dávají články v technologických časopisech. A je to změna zatím příliš čerstvá, aby se o ní daly vynášet závazné soudy. Zdá se však, že poprvé od vynálezu knihtisku něco opravdu radikálně otřáslo fází výroby, distribuce i konzumace knihy. Plusy jsou jasné všem: peníze (elektronická kniha je levnější) a čas (kniha je dostupná kdykoli a okamžitě). Minusy jsou méně zjevné a ukazují na ně hlavně ti, kdo jsou nějak do procesu výroby knihy zapojeni: na místo kvalifikovaných odborníků vzdělaných v oboru (typograf, sazeč, knihkupec) nastupují diletanti (my čtenáři, programátoři softwarových aplikací a webových e-shopů). V krajních případech zcela mizí i redaktor či korektor (přímý prodej textu na ose autor- čtenář prostřednictvím Amazonu).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Na čtenáře to klade nové nároky. Písmolijec František Štorm kdysi napsal, že dobrý typograf má být neviditelný. Neupozorňuje na sebe, ale umí pro každý typ čtenáře připravit text tak, aby jeho mozek i oko na cestě za po…rozuměním našly minimum nástrah, které by je odváděly od vlastního smyslu knihy: čtení. Typograf (a následně sazeč i tiskař) odvádějí obtížnou práci, aby čtenář mohl… zkrátka jen číst.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Elektronický čtenář je jiný: než se k samotnému čtení dostane, má toho spoustu na práci. Musí se rozhodnout, zda bude číst v čtečce hardwarové (Kindle), nebo softwarové (jsou jich stovky), musí do ní text dostat, nastavit mu potřebné parametry (od písma po míru podsvícení), po očku sledovat stav baterie a ještě strpět, že mu do čteného textu vyskakují oznámení o nepřečtených e-mailech či dokonce reklamy.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
První výzkumy elektronického čtení to sumarizují přesvědčivě: čteme rychleji než kdykoli předtím, dokonce zvládneme číst několik textů paralelně. Dokážeme se však stále méně soustředit, hůř rozumíme přečtenému a ztrácíme schopnost číst dlouhé texty.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Co bude následovat, nikdo neví. Představitelné je všechno: i to, že se poprvé v historii proces čtení rozjede po dvou různých kolejích (a způsob čtení může být do budoucna znakem společenského statusu, vzdělání či třeba projevem snobství). Nepředstavitelné zatím je, co to udělá s autory textů - možná se bude jinak psát román určený pro tisk a jinak román pro čtečku.</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-85415706492059871982020-02-03T11:49:00.000+01:002020-04-03T11:49:46.878+02:00Typoglosy: Čtení není žádná věda<i>(psáno pro revue Souvislosti, 2/2018)</i><br />
<br />
Napadlo vás někdy nad knihou, jak vlastně člověk čte? Jak přesně to mozek a oči ve vzájemné souhře dělají? A čím to je, že je někdo dobrý nebo rychlý čtenář, a někdo ne?<br />
Zdánlivě snadné otázky. Odpovědi na ně bychom nejspíš hledali intuitivně ve své zkušenosti, případně v učebnicích psychologie, typografie, u svého češtináře (neříkal nám snad už na základce, že kdo čte hodně, čte i rychleji a lépe a víc si ze čteného textu zapamatuje?) nebo u rodičů (to oni nás nabádali, ať nečteme při špatném světle, jinak si zkazíme oči).<br />
Z knih bychom pak vyčetli třeba to, že malá písmena na dlouhém řádku se čtou hůř, že se oči s věkem kazí a vyžadují větší písmo, že patková písma se čtou lépe, neboť „patky vedou oči“, že text zarovnaný do bloku zabrání oku se na koncích řádků ztrácet, že verzály se čtou hůř než minusky, že...<br />
<br />
Ne že by se tomu vědci nesnažili přijít na kloub. První seriózní výzkumy čtení proběhly už v osmdesátých letech 19. století. Sledovaly zejména rychlost čtení v závislosti na velikosti písma a jeho vzdálenosti od oka. Zkoumaly víc čitelnost než opravdové čtení. A s trochou zjednodušení to tak zůstalo až do počátku 21. století, jen mechanický tachtitoskop byl nahrazen počítačem.<br />
Výsledkem výzkumů byla mimo jiné teorie o tom, že při čtení slova rozeznáváme jako celek, ne jako sled písmen, a to podle siluet. Až tam, kde silueta neodhalí význam, následuje analýza jednotlivých písmen. Jak si takovou siluetu představit? Není to žádná věda: obtáhněte třeba slovo „políček“ propiskou a výsledný tvar, oválné cosi s výstupky nahoru i dolů, je silueta. Jejich databázi máme prý každý uloženou hluboko v mozku a tréninkem (tj. častým čtením) si ji upevňujeme a rozšiřujeme. Odtud např. tvrzení, že minusky čteme rychleji než verzály (minusky mají přece variabilnější siluety).<br />
Dále si vědci všimli, že lidské oko při čtení nepostupuje systematicky od slova ke slovu, ale skáče, často až přes sedm osm slov kupředu (a docela často, aniž si to většinou uvědomujeme, i dozadu). Odborně se těmto očním pohybům říká sakadické a teprve moderní počítače a s nimi propojené měřicí technologie je dovedou bezchybně sledovat a analyzovat. Pro pohodlné čtení by tedy měl být text upraven tak, aby oko mohlo pohodlně skákat a v cestě mu nestály nečekané překážky. (Odtud např. tvrzení, že text zarovnaný do bloku se čte snáz než text zarovnaný na praporek.)<br />
<br />
Poklidný výzkum čtení dostal nové impulzy na počátku 21. století: masově nastoupilo elektronické čtení, internetoví inzerenti byli ochotni zaplatit za nástroje a techniky, které oko dokáží zastavit na potřebném místě, a v neposlední řadě se typografové začali znepokojeně ptát – je laboratorní čtení opravdu obrazem živého čtení? Neunikají mu při jeho měření podstatné okolnosti? Není to podobné jako vydávat jízdu na rotopedu za cyklojízdu alpskými serpentinami?<br />
Model rozpoznávání slov podle siluety byl revidován. Čtení je zřejmě složitější proces, při němž dochází vedle rozpoznávání siluet i k analýze písmen a jejich skupin (něco jako nápověda při psaní krátkých textových zpráv) a k odhadování významu podle kontextu a čtenářské zkušenosti.<br />
Vedle psychologů a neurovědců byli k výzkumům ve větší míře přizváni typografové. Přišli se zdánlivě prostou otázkou: ovlivňuje kvalitně typograficky upravený text kvalitu čtení? Vědci neměli odpověď, rychlost čtení i oční pohyby se měřily na standardizovaných textových předlohách, kde úprava nehrála roli a nejběžnějším písmem byl Courier (neproporční písmo simulující strojopis).<br />
Začalo se jednoduchými testy: dvě skupiny pokusných čtenářů četly stejný text, jedna ho dostala typograficky upravený (vhodně zvolené písmo i jeho velikost, odladěné mezislovní mezery, správné tvary uvozovek ap.), jedna naopak až brutálně zbavený jakéhokoli typografického zásahu. V rychlosti čtení a kvalitě porozumění si vedly obě skupiny shodně.<br />
Mechanismus čtení, tedy souhra očních pohybů a vytahování významů z mozkových databází, prokazatelně stojí nad typografií a nepotřebuje ji. O rychlosti čtení víc rozhodne délka řádku než třeba volba mezi patkovým či bezpatkovým písmem. (A tvrzení o tom, že „patky vedou oči“, které straší v každé učebnici typografie, dál marně čeká na někoho, kdo ho prokazatelně potvrdí...)<br />
A testy pokračovaly. Opět si dvě skupiny četly v různě upravených textech a po nějakém čase šly řešit vybrané kognitivní úlohy. V nich skupina, která si četla typograficky dobře upravené texty, dosáhla výrazně lepších výsledků (podobně jako skupina, která před řešením kognitivních úloh dostala čokoládu nebo mohla poslouchat hudbu). Typografie tedy nepomohla rychlosti čtení, ale vylepšila náladu a myšlenkový výkon.<br />
Nakonec dostaly skupiny čtenářů na obličej měřiče napětí v mimických svalech. Ti, kdo četli typograficky kvalitně upravené texty, se méně mračili a jejich frustrace z testovacího čtení byla menší.<br />
<br />
Typografové z toho mohou být na větvi: dostali přece černé na bílém, že jejich práce má smysl. Neurychlí sice čtení, ale udělá ho radostnějším a dá mozku důležité podněty pro zvládání úkonů, jež budou po čtení následovat.<br />
Ale takhle zlehka se s tím skončit nedá: ona je to skutečnost, po níž někteří rádi sáhnou, protože ji dokáží dobře zpeněžit. Vhodně typograficky upravený text nás totiž třeba při elektronickém čtení jistěji navede k nákupu zboží, k sebevědomějšímu prokliku z textu do obchodu.<br />
A je to také skutečnost, s níž by mohli ve větší míře nakládat například autoři učebnic, v nichž se studenti často musí mořit s dlouhými texty. Možná by zapojení typografa a vhodná úprava způsobily to, že by studenti četli ochotněji a líp by se jim dařilo v úkolech na text navázaných.Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-63875929670489652482020-02-01T11:39:00.000+01:002020-04-03T11:39:35.059+02:00Typoglosy: Písmenka od A do Z (od alegorie po zatracení)<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">(psáno pro revue Souvislosti 3–4/2018)</i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
První jarní pivo na zahrádce nedaleko Grébovky. A co čert nechtěl, hned vedle štamgastů, kteří se v nekonečném proudu slov dostali i k typografii: „Dneska jsou v řiti už i písmenka. Nemůžou se hejbat, tak jsou vodepsaný. Vždyť těm děckám už ani slabikáře nebudou dávat, všecko bude na jůtůbu.“</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Cestou domů se mi ten hospodský plk rozležel. Ono by to možná vydalo na knihu. O časech, kdy písmena nebyla jen cihlami pro slova, lešením pro významy, ale nesla si ještě tajemný a nekonečný prostor, který čekal na objevení a interpretaci.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Začalo by se čtyřmi písmeny, co je ukřižovali spolu s Kristem. Pokračovalo by se přes středověké mystiky, kteří v jednotlivých písmenech viděli to, co v Bibli nebylo dořečeno. Zmínily by se iluminované iniciály jako vypravěči malých, podvratných příběhů vložených do příběhů velkých. A tak dál, až třeba po avantgardu a redefinování jazyka včetně jeho stavebních prvků tak, aby odpovídal přicházející levicové utopii; avantgardu, která písmena rozkřičela, roztančila, fotografovala nebo používala jako tabletky spouštějící rauše asociací.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
V písmenech byla potence, o niž se zajímali básníci, teologové, výtvarníci, hudebníci i politici.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Z toho všeho už zůstaly jen stopy. A hlavně zmizely „mezioborové přesahy“. Výtvarná hra s písmeny byla vměstnána do výhradního kotce typografie a knižní úpravy (a pokud se s nimi ještě tu a tam divočí, tak leda na obálce). Marketing přeložil písmena do logotypů (IMB, M&S) a obecné povědomí je ponížilo do pouhého servisu školákovi prvního stupně (patří jen do slabikáře a knížek prvního čtení, tam ještě můžou ožít, mluvit nebo se dát třeba na útěk).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A tak tím nejvíc revolučním vpádem do tajemného prostoru písmen v nedávné době byl jazyk první digitální generace, která se vydala snad ještě dál, než si představovali teoretici avantgard na počátku 20. století. SMS, OMG, WTF, LOL, RTFM, MILF… – pamatuješ, BFU? Nebyly to jen běžné zkratky, byl to nový jazyk i životní styl a poslední hvězdná chvíle písmen, kdy dokázala zaujmout i puberťáka.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Jenže pak přišly fotografie a videa. Esemesky zůstaly pro prarodiče a e-maily pro rodiče…</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Myšlenky se mi k tématu písmen vracely i v následujících dnech. Při hledání vhodné rytinky ve štosu starých nakladatelských propagačních tisků mi přišlo líto, že dneska už nikdo nepustí do světa reklamu na knihu postavenou ne na obálce nebo „blurbu“ od celebrity, ale na písmenkách, jako se to odvážil Ladislav Kuncíř v letáčku na Život sv. Františka:</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">„Jsou však ve světě stvořeníčka, kterých v době Františkově ještě nebylo. Jen obrazy jejich byly. Svatý František byl by je jistě též podmanil a použil jich k oslavě Tvůrce. Stvořeníčka bezvýznamná, skrytá, učerněná, bezvládná, a přece mají velikou moc – sdíleti moudrost, hýbati dušemi, měniti koloběh světových dějů. Jsou to tichá písmenka, uložená v sazebních kasách knihtiskáren, ti drobní olovění vojáčkové, zdánlivě nehybní a mrtví, ale vždy pohotoví sestaviti se u velikou armádu, schopnou větších výbojů a vítězství než nejstatnější legie mužů a kolony těžkých děl. Jejich neblahým osudem jest, že se nemohou sami uvésti v pohyb a nuceni jsou podrobovati se svým pořadatelům, kteří pohříchu jich používají namnoze k bojům špatným. Kterých tvorů nedovedl člověk zneužíti? </i>[…]<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Třítisíckrát zazpívala si písmenka, družně se k sobě vinouce v reji tiskařského lisu, se svatým Františkem Píseň Tvorů a ostatní jeho hymny a modlitby. A nyní posílajíce vám své polibky, vroucně vtisknuté na stránkách obou knih, žádají vás, vzácní přátelé a ctitelé sv. Františka, abyste jejich dílo přátelsky přijali a mezi své známé uvedli a dopřáli jim té radosti, by si to vše znovu ještě mohli zazpívati.“</i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nad tou nostalgickou veteší jsem si – sám jsa sazeč – nemohl nepovzdechnout, jak i obory, které se vydávaly za hranice písmen, mají budoucnost spočítanou. Mystik aby se rekvalifikoval na politologa, autor literárních manifestů na správce facebookové stránky a sazeč na strážce typografických pravidel, který pospává u poloautomatizovaného počítačového zlomu.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Přitom ještě před pár desítkami let se na sazeče psaly i ódy, a to ne do oborových věstníků, ale do celorepublikových novin – jako to udělal Vojtěch Martínek v červnu 1940 v Moravskoslezském deníku v článku Mistři černého umění:</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">„Ale novodobí mistři </i>[…]<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">jsou zakleti do síní a jizeb, naklánějí se nad příslovečné kasy s literkami nebo mnohem častěji sedí u skřípajících a cinkajících strojů a vykouzlují na podivuhodných klávesách jedinečnou a nezbytnou hudbu moderního člověka: hudbu běžících řádek a potištěných stran, novinových zpráv, hudbu vypravování a knih. Vyhoďte z dnešního života noviny, časopis, knihu, vyhoďte vůbec potištěný papír, a tvářnost světa se radikálně změní. Neboť dnešní všecek život roste ve svých závratných rozletech i bolestných zmatcích, ve svých kladech i záporech, v požehnání i kletbě z těch černých literek, jež se poslušně skládají v řádky. Bylo by těžko rozhodnout, není-li Jan Gutenberg, patron a praotec novodobých mistrů černého umění, větším objevitelem než Kolumbus. Nový věk by mohl začínat jím a velikým jeho vynálezem stejně oprávněně jako Kolumbem. A naši „černí mistři" jsou toho nového věku oddaní, ale i skrytí a neznámí služebníci. Znáte jejich dílo, ale neznáte tvůrce. Vidíte hotovou práci, ať už takovou, jež má věky přetrvat, nebo takovou, kterou vítr roznese druhého dne s uvadlým listem novin, ale nemůžete ani postřehnout všechny složky, z nichž se ta práce vytváří. </i>[…]<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Opravdu spisovatel by si měl často vzpomínat na pomocníka nutného a skrytého, bez něhož by všecky jeho myšlenky byly jen tichou samomluvou. Vlastně i ten jeho druh je do jisté míry kouzelníkem – což není hodně kouzelnictví i v moderním černém umění?“</i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Dočetl jsem a šel pro dceru do družiny; chlubila se mi, že vyráběli trojrozměrná písmenka a vymalovávali je podle asociací, které v nich vzbuzují. Že by byla ještě naděje? Pak jsme však otevřeli čítanku a mně došlo, že pokud nepovstanou noví mystici a noví básníci s touhou dát písmenům nové životy, jsou písmena odsouzena k doživotní samovazbě v kazajce nablblých rýmovaček, které nic neotvírají, spíš zavírají:</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Ivane, Ivánku, / </i><i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">otevři čítanku. / </i><i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Ireno, Irenko, / </i><i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">najdi tam písmenko.</i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"></i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Ale vloger by možná i to dokázal proměnit ve vtipné video se spoustou lajků…</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-64398310563887064402020-01-01T11:37:00.000+01:002020-04-03T11:37:31.159+02:00Dobré espresso by mělo stát 29 Kč<span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Otevřeli na Vinohradech novou kavárnu. Zašel jsem a ochutnal jedno espresso, to klasické, které do sebe kopnete a nakopnuti zase hned jdete. 45 Kč, řekla slečna. O kus dál si ho můžu dát za 49 nebo také 59 Kč. Považuju tyhle ceny za nemravné, tím spíš, že je začínají účtovat i podniky s nespresovači či dokonce automaty na espresso. Budiž, když si někdo koupí latté a dvě hodiny nad ním v kavárně klábosí, zaplatí cenou kávy i místo, to dovedu pochopit. Ale proč kafe, které se z principu pije v mžiku a v Itálii se ho nikdo neodváží nabídnout nad euro (nedávná zkušenost z Puglie: 0,70 až 0,90 eur bez ohledu na typ podniku, od stánků po drahé cukrárny), zmutovalo do téhle hipstersko-baristicko-snobské extravagance, nedokážu pochopit. Lidi, neblázněte. Dobré espresso by mělo stát 29 Kč.</span>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-46901431082904372052019-04-05T11:38:00.000+02:002020-04-03T11:38:54.991+02:00Deník N, týden první<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Po týdnu a dnu pilného čtení znovu shrnuji své dojmy z tištěné verze:</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
1. Je to až moc chudý příbuzný online verze. Ta nabízí dlouhé články a k nim i příslušný denní kontext ve zprávách (a dalších textech, do nichž se ze zpráv odkazuje). Tištěný deník je jen sborník, výbor z webu, nic navíc nemá. A nejvíc vadí právě absence denního kontextu: u některých článků člověk tuší, proč jsou aktuální, u jiných zase, že mohou vyjít prakticky kdykoli a jejich výběr je jen dílem náhody.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
2. Vadí mi, že texty v tištěném deníku vycházejí o několik dní dříve online. Šéfredaktor to sice v č. 6 hájí, ale jen obecně, vyhýbaje se praktickým problémům. Ano, rád si budu číst delší texty v printu, to bych ale musel dostat nějaký signál, že je mám v e-verzi přeskočit: delších textů je na webu víc, ne všechny se však nakonec v printu objeví. Nešlo by to řešit třeba nějakou ikonou u článku?</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
3. Na srovnání se chystám, ale mám nejasný pocit, že se tytéž texty na webu a v printu liší - v tištěné podobě jsou kratší. Ale platí to jen u některých, jiné jsou identické. Pro čtenáře opět problém a chaos - stačilo by v patě tištěného článku přitom uvést “Rozšířenou verzi najdete na našem webu”.</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-59536582854528434162019-04-04T11:38:00.000+02:002020-04-03T11:38:33.353+02:00Deník N, den první<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nezačalo to ideálně, ráno byla schránka prázdná, nicméně nakoupil jsem v trafice a odpoledne konečně dorazil i předplacený výtisk do schránky. Přečteno během dopoledne, takže první rychlé dojmy jsou tu:</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Zarazila mě úplná absence tradičních novinových žánrů, jde vlastně o výbor komentářů, recenzí, esejů a rozhovorů, tedy o týdeník v kabátě deníku - podstatná část e-verze (zprávy v rubrice Minuta po minutě) chybí. Ne, to není úplná výtka, ale něco novinového by to myslím přece jen chtělo - třeba místo obrázku přes celou první stranu (vizuálně jasný znak týdeníku) víc signalizovat noviny (třebas využít Minutu po minutě a dát na první stranu nějaký stručný přehled: top ten toho, co se dnes má stát či se stalo a bude se dnes dál řešit).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A pak důvod, proč jsem byl se čtením hotový tak rychle: on je to vlastně pouhý výbor z textů publikovaných v on-line verzi už o den, dva, dokonce i tři dřív. To myslím bude třeba ladit na obou stranách: čtenář s předplatným tištěné i elektronické verze bude muset primárně číst tištěnou verzi, a pak nahlížet do elektronické, s rizikem, že pokud se tam začte, druhý den bude půlku novin mít přečtenou, ještě než je otevře. Vydavatel možná najde nějaké chytré řešení, jak dát časem novinám víc sebevědomější a samostatnější část než pouhý “výběr z toho, co vyšlo v e-verzi”.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Rovněž by se hodilo, aby v e-verzi bylo nějak označeno, že daný text je/bude v tištěné verzi.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A otázkou zůstává, zda jsou texty v e-verzi a tištěné identické, nebo se liší - to by pak už byl opravdu verneovský zmatek nad zmatek.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
K obsahu není moc co dodat - všechny texty jsou čtivé, slušně zredigované (překlepy, zdvojená slova, parchanty apod. jsou dětské nemoci a nemusíme je řešit) a nutí k přemýšlení.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Jen tak dál.</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-39747800044340284972019-04-03T11:37:00.000+02:002020-04-03T11:38:02.272+02:00Deník N: Těžký život za paywallem<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Úvodem</b></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nebudu hodnotit Deník N po obsahové stránce. Sledoval jsem ho od okamžiku ohlášení, většinu redaktorů znám a čtu, okamžitě, jak to jen šlo, jsem se stal předplatitelem elektronické i tištěné verze. Až na kulturu, která je zatím popelkou a hledá se (v množství článků i profilu rubriky), se mi obsah líbí a čtu prakticky vše, co vyjde. Až na Respekt a irozhlas.cz jsem díky Deníku N většinu jiné elektronické publicistiky přestal sledovat.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Něco za něco?</b></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Chtěl bych se však pár slovy věnovat komfortu čtení, a to jen elektronickému. (Stranou nechám tištěný speciál, který typografií připomenul ubohá 90. léta a řadu dávno uzavřených slepých uliček znovu zbytečně prošlapával: bloková sazba v superúzkých sloupcích, obludné mezery mezi slovy, parchanti atd. Noviny budou doufám odladěnější.) </div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Pracuji celý den u počítače, a tak rád „čtu ušima“: při chůzi, v dopravě apod. Mám iPhone a iOS, který umožňuje jednoduchým odesláním (tlačítko Sdílení > Zkratky > Speak Body of Article) začít jakýkoli text poslouchat v audiopodobě. Případně používám už roky Instapaper a posílám si do něj články, které chci číst později a přes ikonu Speak si je nechávám přeříkávat.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Deník N však s něčím takovým nepočítá (a to, pěkně prosím, nejsem slepec, to bych byl už úplně mimo hru). </div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Pokud jste na webové stránce, řádně zalogovaní do svého účtu a pošlete si text do Instapaperu – ouha, uslyšíte první odstavec a pak výzvu, ať si Deník N předplatíte. Pokud se pokusíte nechat si systémově článek předčítat, dopadnete stejně.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Jde to obejít malým trikem: zobrazíte článek v režimu zjednodušeného textu (což vestavěné Safari signalizuje ikonou vedle adresy), ten pošlete do Instapaperu a najednou máte k audiočtení text celý.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Říkal jsem si budiž, třeba to vyřeší aplikace – ale ani v ní, přestože se přihlásíte, nemůžete texty poslouchat celé, vždycky skončíte u torza a výzvy k předplacení. Možná by to vyřešila ikonka reproduktoru a zabudovaná funkce Speak (jako má Instapaper nebo Pocket), ale to by člověk chtěl za peníze asi moc. </div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(Stranou nechám, že aplikace nepřináší krom líbivého, ale málo funkčního GUI – zkuste si např. odložit na později desítky textů a pak si je procházet - nic navíc, než co má web, zejména mobilní, ba co víc, nemá prakticky žádné možnosti typografického ladění.)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Stará pravda</b></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Steve Jobs řekl, že lidé kradou písničky, neboť je to jednodušší než se k nim dostat legálně. Zavedl jednoduchý způsob nákupu (iTunes Music Store) a své tvrzení dokázal: kdo kradl jen proto, že koupit nešlo, najednou kupoval a platil. Ale kdyby to nebylo jednodušší, než jak byl zvyklý (při „pirátění“), nefungovalo by to. </div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Deník N se snaží o nemožné: za peníze nabídnout službu složitější, plnou nástrah, které bezplatné alternativy nemají, a očesanou o funkce, které uživatel očekává.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Je dobře, že se člověk může dostat k placené publicistice a díky ní žít nad hnojem fake news a fejsbuk kydů. Ale proč se kvůli tomu musí vracet technologicky někam o deset let zpět, když je rok 2019 za dveřmi?</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-26565929095613228082018-10-06T11:36:00.000+02:002020-04-03T11:36:49.993+02:00Rekola.cz „jedou“<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Představte si, že jdete do restaurace, objednáte si jídlo, přinesou vám ho, a když už už chcete začít jíst, chytí vás za ruku a oznámí, že pokud jídlo sníte více než deseti sousty, zaplatíte víc, než bylo uvedeno v menu.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Absurdní? Kdepak, u rekola.cz realita. Už před časem jsem zaplatil roční poplatek, seznámen s pravidly a navíc obrněn zkušeností, jezdím s nimi od začátku.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Ale nestačím se divit. Se začátkem sezóny je tu jiná služba, než za jakou jsem zaplatil a s jejímiž pravidly jsem byl seznámen. Už nemůžete jezdit tři hodiny, ale jen jednu. A co víc, přestože jste všechno splnili a máte zaplaceno, na kolo vás stejně nepustí. Musíte najednou zadat ještě i číslo karty a souhlasit s tím, že si rekola budou kdykoli cokoli strhávat - tedy, píší, že budou strhávat poplatek po překročení hodiny, ale s ohledem na výše napsané to může být za týden jinak.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Mezi uživateli už to vře a pan Ježek hasí požár nejhůř, jak může: lže. (”Nove podminky byly v bodech na webu pri koupi clenstvi i prodlouzeni.”)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Většina služeb dělaných s ohledem na zákazníka dokáže s lety zrát jako víno. Ale tady někdo páchá atentát na vlastní kredit… </div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Aktualizováno: Rekolisté se vzbouřili hromadně. Rekola musela o den později ustoupit a vrátit předplatitelům 3 hodiny místo jedné.</i></div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-52200704366240590312018-04-03T11:35:00.001+02:002020-04-03T11:35:52.772+02:00Rekola<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Druhý rok jezdím tu a tam s růžovými koly z projektu rekola.cz. V kostce: zaplatíte měsíční nebo roční členství, stáhnete si aplikaci, a když uvidíte někde růžové kolo, odemknete si ho (kód k zámku najdete v aplikaci) a jedete.<br />Loni jsem měl pocit, že jezdím na samých herkách, prakticky každé kolo mělo nějakou poruchu nebo mu něco chybělo. Letos mi - subjektivně - přijde, že jsem ještě na špatném kole nejel. Naopak mi - opět subjektivně - přijde, že jich ve srovnání s loňskem vidím po Praze míň.<br />Co mě na jinak skvělé službě vytáčí, je aplikace. Pod iOS 9.3.1 a iPhonem 5S si neumí dlouhodobě zapamatovat jméno a heslo k účtu, a tak někdy po pouhém probuzení telefonu musím vyťukávat e-mail a heslo. Navíc po zadání hesla nereaguje na enter, takže se musí ručně kliknout na tlačítko. Už se mi při vracení stalo, že aplikace trvala na tom, že kolo nemůžu vrátit, a pomohlo až odhlášení a znovupřihlášení. A nedejbože, když při používání přejdete z wifi na 3G nebo naopak: opět musíter zadat přihlašovací údaje. Otrava, tím spíš, že je to na mém iPhonu jediná aplikace, která podobným neduhem trpí. A dělat to několikrát denně je samozřejmě nepříjemné zdržování.<br />Co by se mohlo zlepšit? Web (funguje jen jako opravdová nouzovka, nemůžete ani kolo pořádně vidět na mapě, jen <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.sazba.cz%2Ffoto%2Fa.png&t=ODc0ZDIzYTM0Y2ZkZDJlNzllNzRhZjYxOTMzYTBlNjYxODNmOTJhMyxVUGhkQzZWNQ%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F142402536386%2Fre-rekola&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">na textovém výpisu</a>; menu pro zalogování při zobrazení na iPadu takřka mizí (srov. <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.sazba.cz%2Ffoto%2Fb.png&t=NmQ5YjBkOTkyZDQ5NDVmOWM1MzZjNDUxODM5MzU3Y2I4NjkyZmEwOCxVUGhkQzZWNQ%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F142402536386%2Fre-rekola&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">desktop</a> vs. <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.sazba.cz%2Ffoto%2Fc.png&t=ZDY0YmMxNjUwNTgxN2I0OTA0MTJlMTZhMzg2NzU2ZWU5MDAzMjkxNCxVUGhkQzZWNQ%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F142402536386%2Fre-rekola&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">iPad</a>) atd.), paleta možností vypůjčení (jednorázově, třebas prostou platbou dárcovskou sms), jména kol (nemusela by být dadaistická, ale mluvící, tedy naznačující typ kola). A co využít čtečku otisků prstů, to by byla teprv paráda!<br />Co funguje na jedničku? Telefonická podpora (vyjasnili mi např. věc, která na webu není moc jasná): když vám dojde datový kredit a nejste při vracení ani na wi-fi, můžete kolo vrátit pomocí sms, pokud si však údaje pamatujete nebo je máte někde poznamenány - aplikace je strohá a krom půjčení a vrácení vám neřekne nic. Z loňska vím, že funguje dobře i servis: pokud nahlásíte závadu, obvykle se tomu někde během pár hodin věnuje a do oběhu vrátí aspoň jakž takž funkční kolo.<br />Takže: dobrá služba, která už prošla slušnou betaverzí. Teď jen nabrat dost uživatelů a taky mít dost nápadů, jak ji rozvíjet - doufám, že provozovatelé mají obrázek, jak se s rekoly bude jezdit třeba v roce 2018…</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
P. S.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Po čase malé ohlédnutí: chování aplikace pod iOS se vylepšilo, web už konečně ukazuje kola na mapě. A také do nového roku o 17 % zdražují…</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-47056011905379854982018-04-03T11:35:00.000+02:002020-04-03T11:35:24.998+02:00Tohle by ti spisovatelé dělat neměli<span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Děje se mi to tak často, že se už musím ozvat, naposledy to bylo dnes u Bočkova Deníku kastelána. Začnete číst, očekávání víceméně žádná, ale chytne vás to, pak to i překvapuje, nemůžete přestat, jásáte… A posléze studená sprcha, je konec: buď autorovi dojdou síly a vy od jistého bodu čtete úplně jinou a úplně blbou knihu, nebo to autor rovnou vzdá a skončí někde uprostřed všeho, udělá teatrálně Kafku, i když vy víte, že neskončil v žádném sanatoriu, že běhá po světě a vesele si publikuje. Varuji vás naposledy, vážení spisovatelé, nechte toho, nebo… Já… Já už vím, co: přesedlám na televizi a budete mít po výdělku, parchanti!</span>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-10370555712635925742018-04-03T11:34:00.001+02:002020-04-03T11:35:04.433+02:00Typoohlédnutí<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(publikováno v dávném Porgazeenu č. 40, malé dějiny typografie školního časopisu)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nejenom lidé a texty patří do dějin Porgazeenu. Stejně tak stojí za připomenutí i přemety, které dělala jeho grafická úprava. <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[1]</b> První číslo upravila výtvarnice vysokoškolským vzděláním Petra Svobodová (v tiráži je sice uveden jako výtvarník i Boris Kubíček, ale ten byl tehdy zřejmě univerzální: hned v druhém čísle je pro změnu redaktorem kulturním). Dva sloupce a spousta dřevo- a ocelorytin, vesměs převzatých z knihy Milana Kopřivy Typoornamenty, bible každého knihúpravce. <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[2–3]</b> V druhém a třetím čísle se přidávají reprodukce Váchala a poprvé se u článku Přemka Matějčka objevuje postavička z počítačové hry, náznak budoucího směřování grafické úpravy. Jinak ve srovnání s prvním číslem „za grafickou úpravu odpovídají jednotlivé redakce“, což znamená degradaci grafiky, množství použitých písem, zmatek. <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[4–13]</b> Výtvarníkem se stává Martin Šíp. Porgazeen dostává pomalu obrysy profesionálně sázeného časopisu (mj. má konečně jasné logo – M. Šíp), ale vybírá si i svou daň: sice nepůvodní, ale aspoň pěkné reprodukce z minulých čísel vystřídaly ještě nepůvodnější, a hlavně ošklivé kliparty z Wordu a Corelu a desítky postaviček z fantasy knih a počítačových her. Na druhou stranu se však dostane i na Karla Nepraše, Františka Bílka či první původní porgáčské ilustrace (anonymní) a fotografi e (v děsivém technickém provedení takřka „nečitelné“). Martin se jako výtvarník vypracovává, poslední čísla pod jeho taktovkou už ani netrpí dřívějším neduhem: pro nedostatek příspěvků se často zvětšovalo písmo až někam k dětské „čtrnáctce“. <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[14–25]</b> Lukáš Honzák vpadl do úpravy jako věrný Martinův napodobitel, navíc oslněný možnostmi, jaké dává sazba ze tří desítek různých fontů najednou. Dá si však říct, pracuje na sobě a sebevzdělává se; z Porgazeenu se pomalu stává časopis, jak má být: srozumitelná a navigační struktura rubrik, jeden font pro text, jiný pro titulky, z obálek mizí počítačoviny a nastupují zepředu práce studentů (nápadité kresby Vandy Gaydečkové, v níž svým způsobem našel Porgazeen na chvíli svého Reisenauera, či drtikolovský akt Olgy Neumanové), zezadu osobitý Rolečkův komix Apophtegmata symbolica a satirický Samuraj na PORGu Michala Doležala. Porgazeen navíc zesolidněl obálkou v pevné křídě. S výročním číslem přichází také nové logo s hravě proměnným óčkem (J. Krč). Dvě kuriozity: Číslo 23, které si na zkoušku vysadil Jaroslav Mojžíš a zaklel ho do světa rámečků, obdélníků a všudypřítomných mezer. Číslo 24, Krčův a Honzákův poněkud samoúčelný pokus o „artistní“ typografickou práci: pěkné písmo, obrazový doprovod výhradně z pera Anny Hausenblasové a Vandy (na Přibíka a Plecháčka v pytli se nedá zapomenout). Svým způsobem šlo o jakýsi zlatý věk časopisu: dostatek příspěvků, skutečná a fungující redakce a ochota obětovat hodiny volného času byly znát na první pohled. <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[26–37]</b> V nejlepším se prý má přestat. Časopis od maturanta Lukáše přebírá Štěpán Klimeš. Dostává know-how a statečně se drží, byť je znát, že nemá zatím tolik praxe. Porgazeen změnil font, našel nové ilustrátorky-glosátorky v Johaně Špirkové a Veronice Barešové. Štěpán se rychle vypracoval a takové číslo 31 dokázalo pěknou úpravou trumfnout i čísla honzákovská (vtipná minimalistická obálka a hlavně znovuzrozený komix vzadu: tentokrát Bůh). Objeví se dokonce i obálka v barvě. Velké mínus mělo klimešovské období v Štěpánově jazykovém citu: titulkové „čtění na léto“ z obálky 31 patří k těm neškodným úletům… <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[38–39]</b> Nastupuje Jakub Teplý, na rozdíl od Štěpána i Lukáše v DTP naprostý začátečník. Snaží se, byť nedostal žádné know-how a na všechno metodou pokus/omyl postupně přichází sám. Ale čeká ho na škole ještě nějaký ten rok a já věřím, že i jeho čísla časem budou zaznamenáníhodná. <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[40] </b>Mimořádně sází z nostalgie a pocty k věku Porgazeenu Krč. <b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">[41–…]</b> Nebojte, opět Jakub Teplý. A zbytek necháme raději vědmám…</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-41779884080402098642018-04-03T11:34:00.000+02:002020-04-03T11:34:40.122+02:00„Služba“ (postwertherovský koktejl)<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(fejeton z dávného Porgazeenu č. 40; práce v knihovně byla součástí mé civilní služby)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">…zda tento prostor, takový šerý, takový mrtvý,<br />jsou nebesa, ó Pane?</i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Sedím tu, na dvě hodiny odsouzen k zimě a samotě. Čtenáři vymřeli. Copak samota, tu zaženu knihami, ale ta zima. Mám fi alové prsty, až se sám sobě hnusím: Maldororův syn… Nikdo nepřichází, ani stín. — — — wwolf: „čau kubajz koukám že seš onlajn. jak to bude s těma prachama?“ – kuba: „už jsem to předjednal, naúčtoval bych mu cca 2 tácy za hodinu. jax na tom dlouho makal?“ – wwolf: „no asi dvacku, takže bych mu napsal pade. co ty na to?“ – kuba: „fajn. napiš pade, a až pošle, přepošli mi provizi, ať děti nehladoví.“ – wwolf: „jó, děti, to ti tak věřim. už bys toho měl nechat.“ – kuba: „čus.“ – wwolf: „síjůlejtr.“ — — — Přichází Laura, mladší sestra Boticcelliho Venuše (jak se o ní vyjádřil Pokusář), a knihovna je rázem zalitá teplým světlem. Zima je tak agresivní, že si ani nemůžeme povídat, svaly se takřka nehnou. Jdeme na cigaretu do parku. Zvláštní: slunce svítí, ale zima mě neopouští. Laura něco povídá, spolužáci, léto, psaní, kapela, reparáty; vůbec neposlouchám, pozoruju červený konec cigarety a červené nehty na nohách. Otřesu se dalším záchvěvem zimy a zrak se mi zostří: to z konce Lauřiny cigarety odkapává krev na její nohy… — — — Píp. „Dobry den, ten navrh obalky na Mydlare bereme, jen bychom tam uvitali trochu vic krve, ta cervena je malo cervena, musi byt jasne na prvni pohled, ze jde o kata a jeho remeslo. S pozdravem P. D.“ — — — Zapisuji vrácené knihy: Když jedné zimní noci cestující, Mráz přichází z Kremlu, Zimní královna, Zimní pohádka, Zima úzkosti, Dlouhá zima, Generál zima, Zima jde do Betléma, Před námi tma a mráz… Proboha, proč čtou zrovna tohle? Musím si chvílemi sednout na obě ruce, abych se trochu zahřál. — — — „Haló? Jo, ahoj Martine. Pochopitelně, v knihovně. Ne, nikdo, jako vždycky. Co ty Souvislosti? Fajn, jen prosím nezapomeň dodat to i s obrázky, jo? Už jsem zamluvil skeneristu. Dobře. I ty, čau.“ — — — Odnáším do regálů hromádku světové beletrie, poskakuju a tančím s knihami v náručí, abych se zahřál. Kdyby mě tak někdo viděl! Najednou tupá rána do hlavy, černo před očima, kratochvilný tanec se mění v umírající labuť. Po chvilce se vzmátořím a pohlédnu vzhůru: masivní rampouch, zavěšený mezi Danta a Dekameron. — — — Máte čtyři nové zprávy. Spam, spam, spam. „Milí kolegové, rok se sešel s rokem, a tak Vám opět píšu základní přehled na příští školní rok. Co jsou dosud známé úkoly: 1) 27. 8. 2004 v 13:00 začíná pro učitele školní rok – sraz před odjezdem na pedagogický výjezd. Domluvme se předem (prázdniny), kdo všechno bude brát auto, aby se tam někdo nemusel trmácet busem…“ — — — Můj román je za půlkou, mám název i konec, trápí mě však postava Damiany. Mám ji nechat umřít? Zaslouží si smrt za to všechno, co provedla? Nebyla by však smrt pro ni jen vysvobozením z vlastní váhavé neschopnosti zabít se? A co T.? Zešílí z toho, až ji najde mrtvou? Nebo od mrtvé rovnou zavolá Haně a požádá ji o ruku Ley? Zkouším si v bodech myšlenky zaznamenat, ale zmrzlé prsty kreslí na papír jen tajemné poselství amatérským mystikům: „Danhz – zbgter smata: newopmut…“ — — — „Haló? Čau Bočane! Co? Vážně? A vezmeš mi to sem? Dík moc!“ Moje stížnosti ohledně zimy v knihovně byly konečně vyslyšeny: Pavel přináší teplý kabát (připomíná mi uniformu hradní stráže, když se z ní odstraní nášivky), bačkory z ovečky a litr rumu. Všechno staví vedle křesla a odchází. Zahřeju se! Přečtu si Cestu do středu Země a Horké polibky! Chci se zvednout, ale nejde to: tělo zmrzlo nadobro, už ani nezvednu ruce z klávesnice. Kkkkkkkkkkkkkkk… — — — A najednou je teplo. Kdosi jedním rázem otevřel všechna okna. Knihovnu zalil proud teplé vody, bere mě i s židlí a vynáší oknem na zahradu. Je tam spousta lidí, nikoho nepoznávám, všichni se na mě smějí a zpívají. Převlékají mě, dostávám napít; chutná to jako horké mléko s rumem. Půjdeme, kdosi zatleskal. — — — „Pane profesore, potřebovala bych něco k africkým náboženstvím.“ – „Pozdrav, jinak se s tebou nebude bavit, znáš ho.“ – „Pane profesore, dobrý den, potřebovala bych… Ty vole, von je snad mrtvej. Já na něj sáhnu.“ – „Nesahej na něj, to bude nějakej vtip.“ – „Je úplně studenej. Myslíš, že ho klepla pepka?“ – „Ty vago vogane, no jo, je po něm. To bude sebevražda, prej se poslední dobou vůbec nesmál, říkala nám to Šlajchrtka při němčině.“ – „No jo. Ale asi někoho zavoláme, ne?“ – „To jo. Dlouhou službu.“</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-30306654085576808752017-04-03T11:34:00.000+02:002020-04-03T11:34:13.044+02:00Respekt!<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Předesílám, že Respekt si předplácím od 90. let, budu si ho předplácet dál a považuji ho za špičkové médium. Tečka.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nicméně způsob, jakým zacházejí s předplatiteli, se mi nelíbí.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Před několika dny mi přišel e-mail s předpřipravenou fakturou, bude mi brzy končit předplatné a mám ho tedy prodloužit. Cena? 1600 Kč.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Trochu mě zarazila, neboť mi prodlužovali předplatné za 1359 Kč, ale budiž, nový web, inflace, známe to. Ale slovem se zmínit mohli, no ne?</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Podrobnosti prý najdu na webové adrese - a odkaz. Kliknul jsem, abych si přečetl, proč tedy platím víc, a koukám, že právě probíhá letní akce, kdy si předplatné můžu prodloužit jen za 1200 Kč.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Shrnuto: máme akci, ale stávajícím předplatitelům, byť je bombardujeme e-maily, o ní neřekneme, a vyděláme tak na každém takovém 25 %.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Řekl jsem si, možná je jen zmatek mezi dvěma stranami, těmi, kdo se starají o web, a těmi, kdo v Economii rozesílají předplatné. Nutné zlo velkých změn.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Šéfredaktor Tabery mi však na Twitteru potvrdil, že je to záměr a že na tom nic divného nevidí.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nemám problém zaplatit Respektu třeba 3 000 za předplané, mám jej rád a neděle a pondělky bez něj bych těžko zvládal, ale jsou mezi námi i chudší lidé než já a Tabery, studenti, důchodci, pro něž 400 korun není podpalovač doutníku.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Když už někomu nabízím prodloužení předplatného, a přitom mám pro prodloužení předplatného v tu samou dobu akci, velí mi selský rozum, abych rozhodnutí nechal na předplatiteli.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Opravdu by Tabery neměl na chleba, kdyby místo “rádi bychom Vám poděkovali za Váš zájem a důvěru, zaplaťe nám 1600 Kč na další rok” napsal do e-mailu “rádi bychom Vám poděkovali za Váš zájem a důvěru, zaplaťe nám 1600 Kč na další rok, pokud tedy nechcete využít výhodné letní akce, kdy vás předplané bude stát jen 1200 Kč”.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nejde o život, jde o přístup. A tady bych čekal, alespoň od Respektu, víc citlivosti a méně průmyslu. Aby se jednou nedostal do pozice mobilních operátorů, jejichž akce stojí a padají se snahou získat nového zákazníka - ten lapený pak už nemá na nic nárok…</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"><b style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Reakce E. Taberyho:</b></i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Díky moc za zpětnou vazbu. Rád bych to udělal přesně jak píšete, nicméně ten “průmysl” je daň za “malý” časopis; podobné akce jako je ta letní jsou pro to, abychom přitáhli i ty, kteří to chtějí vyzkoušet. Nejde ani tak o můj chleba jako o to, že potřebujeme každou korunu, abychom přežili. Ale v obecné rovině s Vámi souhlasím, byť třeba New Yorker se k mně nedávno zachoval stejně.</i></div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-30141806250636319822017-04-03T11:33:00.001+02:002020-04-03T11:33:44.887+02:00Dávná řeč ke studentům na maturitním plese<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Než vám představím letošní maturanty, dovolte krátkou, opravdu krátkou osobní reflexi mého vztahu k nim. Vlastně je nepatřičné, že tady stojím a chci o nich mluvit. Opustil jsem je totiž už v kvartě, a tak v mých vzpomínkách jsou proto – možná navždycky – jen dětmi.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A teď vidím ty dospělé bytosti, naslouchám jejich vyzrálým názorům ve filmu a nějak se s tím nedokážu vyrovnat. Vím, že bych měl – tak, jak se to na plesech sluší – bilancovat, říkat ty velkolepé věty plné slov o naději, budoucnosti, zodpovědnosti, ale nějak mi to nechce jít přes pusu. Vždyť už to řekli za mě – a lépe – ve svém filmu.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A tak snad jenom pár nesouvislých obrázků, které mi zůstaly v paměti:</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, jak jsem si jednou do svého notesu poznamenal: „banda egoistů, už pro ně nehnu ani prstem“</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, jak se mi pletli všichni ti Jakubové, a že mi dlouho trvalo, než jsem začal rozlišovat Alžbětu a Emmu</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, jak jsem za ně orodoval, když je třídní proklínal, a jak jsem je proklínal, když za ně třídní orodoval</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si na některé, kteří za čtyři roky nepromluvili ani slovo</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- a vzpomínám si na jiné, kteří mluvili pořád, i když neměli co říct</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, jak se kolektivně bouřili proti interpunkci a jak nepomohlo nic: domluvy, tresty ani rafinované psychologické kličky</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, jak nikdy nechtěli číst, ale jak zuřivě a do hloubky chtěli o nepřečtených textech diskutovat</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, jak nevyzpytatelní byli ve vztahu učitel-student: odcházel jsem z jedné hodiny nadšený a plný radosti, že jsem k nim našel klíč a že mě mají - svým nepochopitelným způsobem - rádi, a z druhé hodiny jsem odcházel s pocitem zpráskaného psa, na kterém vidí jen ty blechy, nic víc</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, že byli úplně jiní, když se mnou mluvili v hodině, a jiní, když se mnou mluvili soukromě, z očí do očí</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám na první třídní schůzky, kdy v lavicích seděly jejich dospělejší klony</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, jak nad trojkou ze slohu dokázali spontánně říct „doprdele, co by ten Krč ještě chtěl“</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- a vzpomínám si na větu „a ještě bych se chtěla zeptat…“, která mě dováděla k šílenství</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- vzpomínám si, že byli zákeřní, líní, zbabělí, soběčtí, prolhaní, tuctoví</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- a taky si vzpomínám, že byli upřímní, otevření, chytří, invenční, spolupracující a jedineční.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A jakými legendárními kousky byli opředení!</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- nevzpomínám si, že by kdy jaká jiná třída na PORGu získala kopie klíčů od celé školy</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- nevzpomínám si, že by jiná třída provedla defenestraci třídní kroniky</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- nevzpomínám si, že by kdy jindy dvě vzorné žákyně zapálily chemickou laboratoř</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
- nevzpomínám si, že by kdy jaká jiná třída na škole v přírodě zažila takový hlad, až byla nucena jíst smažené slimáky.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A taky si vzpomínám, jak jsme se při poslední společné hodině loučili a jak jsme si vzájemně nedokázali říct, že to je vlastně škoda a že jsme – přes to všechno – měli možná jeden druhého rádi. Symbolicky jsme si to řekli vlastně až teď. Alespoň já si tak pro sebe interpretuju jejich pozvání, abych tenhle ples moderoval.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nebudu tady předvádět slzy dojetí, ale když bude někdo z nich chtít, později mu nějakou rád předvedu.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Děkuju, a v tom světě se neztraťte, byla by vás škoda.</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-87511810219379840242017-04-03T11:33:00.000+02:002020-04-03T11:33:13.318+02:00Seznamy<span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Jsem člověk, který vždy toužil mít ve věcech pořádek. A pořádek mu v hlavě reprezentují zejména seznamy, uspořádané šiky úkolů, roty povinností prohnané buzerplacy, linky, po kterých se od tíhy povinností dojde k úlevě ze splněného.</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Potud teorie.</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Každý rok si kupuji zápisník a spolu s ním i závazek, že seznamy v něm najdou ztracený domov. Dokonce jim připravím kategorie, nadepíšu je, předvyplním vzorový týden.</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Praxe? Zápisník založím a už se k němu nevrátím.</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Spásou se mi měl stát chytrý telefon: ten přece nezaložím a chytré aplikace budou s to nakazit chytrostí i mě. Zkusil jsem jich řadu, učil se jejich ovládání a s každou další se trpělivě přeučoval. Plnil je seznamy, aby do začátku bylo s čím pracovat.</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Aplikace jsem pak buď neotevíral, nebo otevíral v měsíčním rytmu, což vedlo k tomu, že seznamy zastaraly jak roštěnka zapadlá za lednici.</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Jsem beznadějný případ? Mně se zdá, že ano, rezignoval bych; jednomu mému kamarádovi to tak ale nepřijde: „Hele, pořiď si prsatou sekretářku, ta ti diář povede, budeš mít po starostech.“</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Pokud někdo víte, jak se taková prsatá sekretářka pro freelancera shání (či kde se stahuje), dejte mi vědět.</span><br style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /><span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">A pokud víte, jak to vysvětlit doma, dejte vědět také – díky.</span>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-66341091133307076642017-04-03T11:32:00.000+02:002020-04-03T11:32:53.347+02:00Umění stárnout<span style="background-color: white; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;">Svůj iPhone jsem dávno neupgradoval a ani se na to nechystám. Mám iPad mini první generace, na němž k mému překvapení běží i nejnovější systém iOS 9 svižně. Můj Macbook Pro se narodil v předretinové éře a po výměně optické mechaniky za SSD je to chlapík k pohledání, dokonce mě živí. Ano, byl jsem si zálibně osahat nový Macbook i retinové iPady, a asi bych si dokázal na každé z těch zařízení rok co rok vydělat. Jenže: co z toho? Moje staré stroje umí všechno, co potřebuju; občas se sice zadýchají, ale to moje tělo taky – a budu ho kvůli tomu měnit za jiné? Učíme se žít se svými stárnoucími těly stejně jako se svými stárnoucími mozky a svými stárnoucími partnery a svými stárnoucími přáteli; umění dobře stárnout je uměním dobře žít. Tak to dopřávám i svým přátelům technickým. Věřím, že mi to vrátí…</span>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-81555398941790600542016-09-15T13:51:00.003+02:002016-09-15T13:51:27.364+02:00Když se z vás stane někdo jiný<i>Tenhle příběh věnuji Petru Tychtlovi z nakladatelství XYZ</i><br />
<br />
V roce 2005 jsem pro nakl. XYZ (tehdy ještě samostatné, dnes už pod křídly Albatros Media) upravil knihu o sériových vrazích (<i>Černá kniha sériových vrahů</i>, ISBN: 80-86864-49-9). Žádné umění, bulvární titul, kabát se tomu šil na míru a brzy jsem to pustil z hlavy. (<a href="http://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2Fwww.dropbox.com%2Fs%2Fk6y2l5o2pnb1762%2Ff.jpg%3Fdl%3D0&t=YzZiZjEwMTM1MmEyYjQyODg0ZWU2Y2Q1YTllM2JlNTAxM2Q3MjQxNyx6bEVJWlh1Rg%3D%3D">Faktura zde.</a>)<br />
<br />
Nedávno jsem v antikvariátu vzal do ruky knihu <i>Sérioví vrazi</i> (vydalo také XYZ, a to roku 2009, ISBN: 978-80-87285-00-8). Jaké bylo mé překvapení, když jsem uviděl SVOJI úpravu i sazbu – nakladatel jen vyměnil obálku, titulní list a tiráž, jinak komplet použil moje původní tisková data.<br />
<br />
Že by jen nedopatřením zapomněli poslat peníze autorovi grafické úpravy a sazby za nové vydání? A pak jsem s údivem dočetl tiráž do konce: pod grafickou úpravou je tam podepsán jakýsi MILAN SLÁDEK!<br />
<br />
Právně s tím nejspíš nic nenadělám, je to dávný špás; ale nechť je to všem jako varování, kdo všechno tady a jak dokáže podnikat…<br />
<br />
<i>(Mimochodem, kdybyste mi někdo dokázali rozkrýt onoho Sládka, co pro XYZ dělal/dělá obálky, budu rád – chci se na něco zeptat jeho svědomí.)</i>Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-29187090567589227122016-09-05T15:49:00.001+02:002016-09-05T15:49:58.265+02:00Jazyk grafického designu (Pohlednice z minula)<i>(Recenze knihy: Richard Poulin, Jazyk grafického designu. Praha, Slovart 2012. Přeložila Patricie Růžičková. Psáno pro revue Souvislosti 4/2012.)</i><br />
<br />
Jeden z mnoha amerických artdirektorů vydal a v českém překladu dotlačil i na náš trh „ilustrovanou příručku vysvětlující hlavní principy designu“. Jeho záměrem bylo „sestavit učebnici grafiky, k níž se čtenář bude moci pravidelně vracet, aby načerpal důležité informace, inspiraci i praktické rady“.<br />
<br />
Kniha má formu tematicky sevřených kapitol: procházejí krok za krokem všemi klíčovými motivy grafikovy práce (od bodu, plochy či barvy k abstraktnějším napětí, výrazu či rovnováze) a informace podávají ve formě „naučné mozaiky“. Úvodní definice přechází ve výklad, pravidelně přerušovaný monografickým portrétem významné autority. Tuto pomyslnou osu doplňují obrazové příklady, vždy s krátkým komentářem a uvedením designéra.<br />
<br />
Přestože jde o profesionální ukázku zdařilého a přehledného knižního designu, přestože je autor uznávaná autorita a přestože jsou ukázky dostatečně didaktické, nemůžu se zbavit pocitu, že kniha je především ukázkou jedné etapy grafického designu, která už skončila nebo skončit má.<br />
<br />
Velké (reklamní) agentury a jejich koexistence se „zprůmyslněným designem“ reprezentují progresivní vývoj v této oblasti asi stejně jako velké hudební koncerny: jsou to mamuti, které technologie vytlačují na okraj. Dnes díky specializovaným webům, blogům, oborovým konferencím a on-line vzdělávání může být uznávanou autoritou kdokoli, kdo má dost nápadů a energie. Nepotřebuje na to oblek a skleněný mrakodrap, dokonce ani diplom z té správné školy.<br />
<br />
Sám žánr „obrazová publikace“ už nestačí plnit roli učebnice grafického designu: technologie se rozvíjejí tak rychle a dávají tolik podnětů pro nové designérské postupy, jako tomu nikdy v minulosti nebylo; designové módy dnes díky sociálním sítím možná žijí jepičtější životy než módy dřívější, ale zase se šíří rychleji a zasahují tolik recipientů, že by i mor mohl závidět; webová portfolia a portály nabízejí zájemcům o sebevzdělávání nekonečnou databázi ukázek doplněných komentáři autorit i laiků (o moderovaných diskuzních fórech, podcastech, videocastech, „retvítování“, „lajkování“ a nejrůznějších tematických wiki-přehledech radši mlčím).<br />
<br />
A navíc: americká publikace, kde většina ukázek „kvalitního designu“ pochází od amerických grafiků? V globalizovaném světě má grafik jiné cíle než skončit v kanceláři newyorské avenue a pronášet přednášky pro bohaté mecenáše kultury. Design se dělá pro konkrétní lidi, řeší konkrétní úkoly (aby volební lístek byl přehledný i pro negramotného, aby turista našel svůj cíl, aby oko čtenáře u románu neslzelo samo od sebe, aby špatný font z novin byl nahrazen čitelnějším a zároveň úspornějším, aby displeje čteček vedly oko stejně jako černý tisk na papíře…)<br />
<br />
Design pro design se přežil. Design jako pyramida se špičkou v Americe se přežil. Design jako zakonzervovaný kánon autorit je v rychlé digitální době passé.<br />
<br />
Poulinova kniha je spíš takový krásný, místy i chytrý a čtivý blog, který dostal (za zásluhy) knižní kabát a pevnou vazbu. Není to ani nadčasová učebnice, ani žádný mezník. Je to jeden z tisíců pramenů, k nimž se může obracet začínající designér pro inspiraci. A dozví se tam o tom, že design je euroamerický a krásný a postavený na staleté tradici.<br />
<br />
Na té tradici lpěme, na to ostatní nedůvěřivě koukejme kritickýma očima mladého pákistánského designéra, který v nizozemském studiu připravuje kampaň o AIDS pro ruskou „neziskovku“ a sám si pro ni připravuje azbuku, jsa nespokojen s tou v operačním systému…<br />
<br />
Poznámka na okraj: Jedno téma kniha otevírá jen nepřímo – často hlubokou propast mezi ideou a řemeslem a nový fenomén, kdy tradiční rozdělení rolí na „umělce“ (= výtvarník, designér) a „řemeslníka“ (= sazeč, faktor) se slévá do dvojjediného „designéra“. Kniha je upravena podle všech pravidel publikace o grafickém designu, užijete si hezkých reprodukcí, kvalitního papíru, a když tomu rozumíte, bavíte se odhalováním zákonitostí sítě, na níž jsou všechny prvky pravidelně uspořádány. Ale když pohlédnete pod ruku sazečovi, najdete samé školácké chyby: od popletených uvozovek a pomlček po řeky a nevyrovnané mezery…Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-7319168640834471522015-01-20T11:32:00.001+01:002022-01-03T13:44:12.427+01:00Měsíc bez chytrého telefonu (psáno 2015)<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<i style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Hledali jsme na podzim s dcerou ve vlaku volné místo. Byl podvečer, vlak našlapán k prasknutí a my otevírali kupé za kupé. Pokaždé se nám naskytl stejný obrázek: jakmile jsme vzali za dveře, z šera k nám od svítících displejů telefonů mlčky vzhlédlo dvanáctero očí. „Vypadají strašidelně,“ řekla dcera.</i></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Ujasněme si to hned na začátku: mám chytrý telefon už léta (iPhone), mám tablet i notebook, jsem na volné noze a kromě vysedávání ve studiu se část mé práce odehrává venku – cesty ke klientům, schůzky, pracovní obědy –, a tam se mobilita a chytrost zmíněných zařízení opravdu hodí. Nebudete číst pamflet za návrat k přírodě a odvrhnutí techniky, to ne (na netu jich ostatně najdete v angličtině mraky, je to teď další z <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fuloz.to%2FxHWYWd5%2Fdavid-brooks-bobos-rar&t=OTkyNTk2MjM5ZWI0MTI2YzcyM2UxMTFlZTIxNjJjZjM5ZTEyNTVlMSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">bobos</a> hitů, někteří se tímhle apoštolátem <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fblog.tomashajzler.com&t=MTdjYjhjYmVhMjZmMWE1YTQyNDQ1MzljNGQxYzJjYWVmZDZhZWI3OCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">i živí</a>) – jen jsem si v onom podvečerním vlaku uvědomil, jak rychle chytré telefony vstoupily do našich životů, jak je samozřejmě ovládly. Na co mobily potřebovaly dlouhé roky, na to chytrým stačily doslova měsíce. A jak samozřejmě předpokládáme, že díky nim jsme výkonnější, dostupnější, že nám pomáhají šetřit čas a předcházet stresům a bůhvíco ještě.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Ale ruku na srdce: jak to víme? Ano, přesvědčují nás o tom reklamy (ty přímé i ty, co mají podobu článků na technologických webech) a přesvědčujeme se o tom především sami (když už jsme těch dvacet táců vysolili, tak to kruci musí stát za to, že).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Kdo z nás ale zkusil „změřit“ a porovnat své „hloupé já“ s oním upgradovaným, „chytrým já“? O kolik jsme se díky chytrým telefonům opravdu zlepšili? Co přesně navíc jsme získali? A nemuseli jsme výměnou za to náhodou něco obětovat?</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A tak jsem se rozhodl pro malý experiment, měsíc bez chytrého telefonu. Moje výchozí pozice byla myslím dobrá: provozuji grafické studio od půli devadesátých let a mám tak v dobré paměti, jak jsem podnikal, když byl na stole jen počítač a internet a „hloupý“ mobil (kde ty <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.gsmarena.com%2Falcatel_ot_500-196.php&t=NGUyYmVmYmY0ODBlYjBmYjMyNWNiZjA3MmZmOWRkODhkOWI2N2U1MywzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">Alcately OTC</a> jsou…). Ani termín pro experiment jsem nevolil náhodou: jelikož v prosinci vrcholí grafikovi sezona (klienti hekticky tlačí na vánoční trh všechno, co jim může vydělat nebo na čem jim visí granty, které musí do konce roku vykázat), bude právě prosinec měsícem, kdy se Jakub verze 2014 změní na Jakuba verze… řekněme 2007. Bude to pravý zátěžový test.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Hned na začátku jsem si řekl, že „hloupý“ telefon, kterým svůj iPhone nahradím, nebude mít ani internet (žádné pokoutné javovské operování), ani fotoaparát, a zároveň to nebude žádný bazarový nostalgický exponát, ale reálný telefon, který je, stejně jako ty chytré, aktuálně na trhu. Nevěřili byste, jak je těžké něco takového dnes najít – tedy nepodlehnete-li lákadlům tzv. <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fi.idnes.cz%2F13%2F012%2Fvidw%2FELI48860b_alegator1_bmp.jpg&t=OWVhNGEwYmU5NjYyYjM3NTNlMjIyODFhZjliNjM5ZWNkYTk2NjE0OCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">seniorských telefonů</a>. Nakonec jsem koupil <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.nokia.com%2Fcz-cs%2Ftelefony%2Ftelefon%2F130%2F&t=ZmVhYzM2ZGMyODRlMDM2M2NhMmJiNGVlYzA1YWFmYTYzNDRhOTQzNSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">Nokii 130</a>, překopíroval kontakty, deaktivoval u iPhone Messages, změnil u <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2Fwww.voocall.cz&t=MDkyMDBjNjA2NmEwOTI5NmZlZDQ2ZmY4NDRhNWIyMjQ1M2ZmOTJlNSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">operátora</a> tarif na čistě hlasový, nastavil Nokii stejné vyzváněcí melodie a tóny sms, jako měl iPhone, aby mě nové zvuky neděsily, a šel spát: byla <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.karaoketexty.cz%2Ftexty-pisni%2Fplastic-people-of-the-universe-the%2Fmagicke-noci-188120&t=MzU0NjI0MmQxMGM5NTgyNzNiNTA4ZTVmYjFkNWMzYjRmYWQxNzA4MCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">půlnoc</a> a listopad se právě zhoupl do <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fnase-rec.ujc.cas.cz%2Farchiv.php%3Fart%3D3372&t=NDJjYjg0NDdkZWE4NWNlYTc4ZDJlOGYzMTBlNmFmYWFmODNkOTkyYiwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">prosince</a>.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Soukromý život</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
První pocity poté, co chytrý telefon „vysadíte“, by se daly popsat jako nejistota, ztráta návyků, či dokonce reflexů. Sotva jsem vlezl do tramvaje, sáhl jsem do kapsy, abych prošel RSS čtečku nebo Twitter. A nic, prázdno. Někam jsem vyrazil a sáhl po čase do kapsy, abych se ujistil, zda jdu správným směrem nebo zda by mi nějaký spoj zkrátil cestu. A nic.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Jsou to otravné momenty, ale lehce řešitelné a brzy odbouratelné – začnete se zkrátka chovat tak, jak jste se chovali před nákupem chytrého telefonu. Spoje či trasu si zjistíte předem, než někam vyrazíte. Na dlouhé cesty dopravou se vybavíte knihou, Kindlem nebo mluveným slovem v mp3 (s čímž si hloupý telefon poradí na jedničku). Nebo, když na to máte žaludek, začnete si trénovat smalltalky s náhodnými spolucestujícími: osvěžující zábava.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(Malá vsuvka: multitasking chytrých telefonů je zákeřný – jsem velký čtenář, ale kdykoli jsem na telefonu začal číst delší text, ať už v Kindle aplikaci, nebo v Instapaperu, měl jsem po chvíli hlodavý pocit, že mi něco uniká, a takřka s vyloučením racionální regulace jsem kontroloval mejly, tvíty či novinky v RSS čtečce. S hloupým telefonem jsem najednou dokázal dlouhé desítky minut psolouchat mluvené slovo, chodit o dost víc pěšky, abych mohl rozposlouchané doposlouchat, a podobně jsem dokázal od Kindlu neodtrhnout zrak, dokud jsem nepřejel několik stanic. Euforické. Jistě, nabízí se námitka, že nejde o problém chytrého telefonu, ale slabé uživatelovy vůle. A je to tak, ale čestně přiznávám, že pro mě byl a je chytrý telefon v tomto ohledu silnější soupeř.)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Z pohledu soukromí zbývá jediný bod, s nímž jsem se nepopral: absence pohotového a dostatečného fotoaparátu. Máte-li děti a trávíte-li s nimi hodně času aktivně, tak fotíte, a to neplánovaně, jak situace přicházejí. Já si navíc rád fotím pouliční typografii nebo vůbec písmenka v jakémkoli užití a zneužití. A iPhone v obou případech odváděl skvělou práci: fotky dostatečně kvalitní, a přitom foťák vždy po ruce a natolik skladný, že o něm nevíte, když ho nepotřebujete.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Představa, že začnu tahat znovu kompakt nebo nedejbože zrcadlovku, a to nonstop v batůžku v pohotovosti, co kdyby…, je po zážitku s fotoaparátem v chytrém telefonu teoreticky představitelná, ale prakticky nevýhodná. V rámci testu jsem dokonce poctivě prošel ty nejmenší a nejkompaktnější kompakty; parametry i rozměry mají skvělé (Sony), ale GUI neintuitivně pomalé – celá tahle oblast bohužel s nástupem chytrých telefonů doslova vyklidila pozice, rezignovala na vývoj a žije z minulosti a z důchodců, kteří si ještě chytrý telefon nepořídili.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
K soukromí souhrnně: hloupý telefon mě zkáznil, přinutil mě lépe plánovat a promýšlet víc tahů dopředu, v tomhle směru mě o nic neobral, spíš naopak.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Vzal mi však možnost pohotově fotit, a zatím nevím, jestli by z toho šlo vybruslit (jediné hloupé telefony, co mají jakés takés foťáky, což je Samsung 5611 a Nokia 515, fotí prachbídně, a navíc mají internet a aplikace pro sociální sítě, takže už vlastně žádnými hloupými telefony, které by splnily nároky tohoto testu, nejsou).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Pracovní sféra</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Tady jsem očekával jasné ztráty: uniknou mi důležité informace, budu pozdě reagovat na e-maily a pak obtížně žehlit problémy z toho vzešlé, klienti se budou divit, jak jsem najednou nepohotový v odpovědích atd. atd., zvláště když je prosinec a ve studiu nám vrcholí každoroční honička a z týdeních termínů se stávají pro většinu úkonů termíny denní.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A víte co? Nestalo se vůbec nic. Úkoly jsem si místo Google kalendáře psal do papírového zápisníku, mnohem víc jsem telefonoval, mejly ráno důkladně roztřídil, abych se k některým už nemusel vracet, u všech „žhavých“ se ukázalo, že odpovědět do minuty i do dvou hodin vyjde nastejno. Všechny termíny se stihly, všechny zakázky odešly do tiskáren, nikdo z klientů si myslím ničeho nevšiml a všichni včas zaplatili.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(Sebe)vzdělávání</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Ačkoli na Twitteru sleduju řadu osobností z oboru, odborných typografických webů či časopisů, ani tady jsem se nepřesvědčil o tom, že utrpělo mé (sebe)vzdělávání. Večer jsem si je prošel v klidu u počítače nebo v tabletu – dokonce jsem byl koncentrovanější a při jejich vstřebávání výkonnější než v tramvaji.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A pak: všiml jsem si, že v područí chytrého telefonu jsem se vzdal něčeho důležitého: zdánlivě nedělat nic, ale v hlavě si věci přerovnávat, promýšlet, zvažovat… Když se to najednou zase dostavilo v pravidelných dávkách, bylo to jako píchnout si herák: už nechcete, aby to přestalo…</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Opakuji pro pořádek: soudím jen svůj obor a je mi jasné, že se jistě najdou lidé, kteří by si chytrý telefon jako pracovní nástroj obhájili. Za sebe říkám, že chytrý telefon možná některé věci usnadní, ale rozhodně není tak revoluční, jak nás o tom jeho výrobci přesvědčují a jak pod jejich vlivem přesvědčujeme sami sebe. S odstupem se mi jeví jen jako alternativa a pro člověka, který stejně denně vysedává u počítače a netu nic tak zásadního, co by notýsek a telefon nezvládly, nepřinese. (Ostatně, i celé slavné GTD je původně papírové a na papíru funguje stejně dobře, jako v Things.)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Přesto, přišel jsem i tady o něco? Snad o Evernote (moci se i na cestách kdykoli podívat na jakýkoli papír, co je nějak důležitý) a pohotovou archivaci lejster. Na druhou stranu: když je proženu stolním skenerem s automatickým podavačem, vyjde to nastejno.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Chcete víc?</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Moje ambice nejsou ani vědecké, ani generalizační, sledoval jsem jen svůj sobecký zájem. Ale vy se můžete pustit na další cestu. Přikládám na konec textu odkazy na několik článků, které se mého testu týkají: napsali je lidé, kteří buď vzdali chytrý telefon, nebo sociální sítě, nebo o tom aspoň teoretizují. Vážnějším zájemcům pak doporučuju knihu Digitální demence, jež se některými kapitolami mého testu dotýká.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A já? Ačkoli se chytrého telefonu (zejména kvůli foťáku) nejspíš nevzdám, o sobě jsem se dozvěděl dost. Pravděpodobně z telefonu odstraním řadu aplikací, které mě rozptylovaly, a budu na sebe dohlížet, abych po telefonu nesahal jen proto, že zrovna nemám po ruce nic jiného, co by mě zaměstnalo či co by si zasloužilo moji pozornost.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Skoro pokaždé se totiž najde něco o dost důležitějšího než „fejvoritovat tvít“ či „skenovat perexy instapaperovaných článků“, jen na to přijít, být si toho vědom.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Měl jsem ze sebe dobrý pocit, když jsme byli s dcerou na hřišti (ano, v tomto podivném prosinci to občas šlo): jako jediný rodič jsem si tam s ní nonstop povídal či blbnul. Přes rozsvícené displeje nás při tom pozorovaly dvě desítky rodičovských zombíků, kteří na dětské otázky odpovídali „počkej, jen něco vyřídím“…</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(Pokud k textu máte otázky či doplňky ze své zkušenosti, třebas mi je <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=mailto%3Asazba%40sazba.cz&t=OGUwN2QxYzg4MjliMTBlOWE0YWEyZTcyNDY3ZTU3OGIwODMzM2FlZCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">napište</a>.)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
———</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Odkazy:</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Digitální demence (kniha)<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2Fm.kosmas.cz%2Fknihy%2F195525%2Fdigitalni-demence%2F&t=MDI1NWJkYWM3ZDc4ZGJlNGM2Mzg5N2JlNTU2ODNjZjRlZGU3OGIwYiwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">https://m.kosmas.cz/knihy/195525/digitalni-demence/</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— What happens when you unfollow everyone on the Internet<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2Fmedium.com%2F%40helena%2Fthe-purge-what-happens-when-you-unfollow-everyone-on-the-internet-7b05a27efae1&t=M2VmYjgxN2JjNmNmNDQzM2JiNGIyOTYyYTZkNjIxM2MwYjhmNWI1MCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">https://medium.com/@helena/the-purge-what-happens-when-you-unfollow-everyone-on-the-internet-7b05a27efae1</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Chytré telefony otupují myšlení a jejich notoričtí uživatelé hloupnou (<a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fmobil.idnes.cz%2Fanalyticke-mysleni-smartphone-uzivatele-hloupnou-f8n-%2Fmob_tech.aspx%3Fc%3DA150316_155706_mob_tech_hro&t=YWMyOWNlMDY1MWYzM2Y0NGZiYjlmM2E2YjZmN2EwZDcyZmMzZGU0MSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://mobil.idnes.cz/analyticke-mysleni-smartphone-uzivatele-hloupnou-f8n-/mob_tech.aspx?c=A150316_155706_mob_tech_hro</a>)<a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.skrblik.cz%2Fblog%2Fnakupy-ona-dnes-2015-stovky-slev-na-modu-kosmetiku-i-bytove-doplnky%2F%3Futm_content%3Dbufferb7802%26utm_medium%3Dsocial%26utm_source%3Dtwitter.com%26utm_campaign%3Dbuffer&t=MTAwYzRlNTlhN2NlNTIzY2I2M2M2MWY3YTBiMDljNTk0ZjY2NmM4NCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank"></a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Why the modern world is bad for your brain<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fscience%2F2015%2Fjan%2F18%2Fmodern-world-bad-for-brain-daniel-j-levitin-organized-mind-information-overload&t=YjcxYzU2NTI4YzJhOTU0ZTA1MGM2YjNhYTYyYTM4YmYwOWU2NmVlMywzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://www.theguardian.com/science/2015/jan/18/modern-world-bad-for-brain-daniel-j-levitin-organized-mind-information-overload</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Mock my Nokia all you like – I’m happier since ditching my smartphone<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fcommentisfree%2F2015%2Fjan%2F26%2Fmock-nokia-happier-since-ditching-my-smartphone&t=MTMwYzg5NDIyN2E2YzBiY2MzNjA4Y2QwMDFiZjY5NWYxMGYwOGU3NCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://www.theguardian.com/commentisfree/2015/jan/26/mock-nokia-happier-since-ditching-my-smartphone</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— The web has stolen my creativity. What I need is the time and space to think<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Ftechnology%2F2015%2Fjan%2F09%2Ffacebook-stole-my-creativity-jemima-kiss&t=ZmQ1NjI3YjU5ZDNkZDQwOWMyNWQ3MmE5MWM4YzMzZGE0ZDE5YTUwOSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://www.theguardian.com/technology/2015/jan/09/facebook-stole-my-creativity-jemima-kiss</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Death of the ‘dumbphone’? Why smartphones haven’t wiped them out yet<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fbusiness.financialpost.com%2F2014%2F05%2F31%2Fdeath-of-the-dumbphone-why-smartphones-havent-wiped-them-out-yet%2F%3F__lsa%3Dc838-d91a&t=YWNkODRjMDk1NGQwNTVkMDg5NzFiODMxOWQ4YzNmM2YzYjlhNjc3MCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://business.financialpost.com/2014/05/31/death-of-the-dumbphone-why-smartphones-havent-wiped-them-out-yet/?__lsa=c838-d91a</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— 10 Reasons Why Dumbphones are Better Than Smarpthones<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.mailinmobile.com%2Fblog%2F10-reasons-dumbphones-better-smarpthones%2F&t=MGZiNGFiNWE4OWNiOTMwMmNlYzk0ZjNmNTA5M2JjYzk1MjlkNDY1ZiwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://www.mailinmobile.com/blog/10-reasons-dumbphones-better-smarpthones/</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Mnoho informací, málo jistoty<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2F067.cz%2Farchiv%2F18%2Fmnoho-informaci-malo-jistoty.html&t=ZTE5YTI4YjkyNDA0MzJlODZmYWYxNDJhMzYxYTAzNmNkMzAwOGU5OSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">https://067.cz/archiv/18/mnoho-informaci-malo-jistoty.html</a><br />(Jen pro předplatitele)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Our ‘Deep Reading’ Brain: Its Digital Evolution Poses Questions<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fniemanreports.org%2Farticles%2Four-deep-reading-brain-its-digital-evolution-poses-questions%2F&t=NTMxZTQ2MzhhYmY5MGM2MWM3Y2M2M2JkMWJkMzI4NWYxNWJkYjQwOSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://niemanreports.org/articles/our-deep-reading-brain-its-digital-evolution-poses-questions/</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— The Disease of Being Busy<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.onbeing.org%2Fblog%2Fthe-disease-of-being-busy%2F7023&t=Y2QwOTgzZDM3ODE3Y2M1Y2Q2Y2M5YjgxMjFmMzc2ZWE2Zjg3NDA2NSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://www.onbeing.org/blog/the-disease-of-being-busy/7023</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— People don’t buy products, they buy better versions of themselves<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2Fblog.bufferapp.com%2Fpeople-dont-buy-products-they-buy-better-versions-of-themselves&t=NzhjNTYyMzIxNGQxMmU5YjFlMjI3MzZlZjYyYWQzZDE3ZTVjZDhjMSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">https://blog.bufferapp.com/people-dont-buy-products-they-buy-better-versions-of-themselves</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— This Is How Technology Is Affecting Your Relationship<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fm.huffpost.com%2Fus%2Fentry%2F5884042&t=ODBkODY1ZWM5OTFkYjk3NzdmNTUyMGMyYzFlOWIwMjk2MjhmNjI3MiwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://m.huffpost.com/us/entry/5884042</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— The (not-so-)Great Dumb Phone Experiment<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fglward.net%2F2014%2F07%2F13%2Fthe-not-so-great-dumb-phone-experiment%2F&t=MDIwZjMxMmEzODVkY2EwMGQzMTMwOGViOTdlYmI1M2RjODY3NmIxNCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://glward.net/2014/07/13/the-not-so-great-dumb-phone-experiment/</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Why You Should Prefer a “Dumb Phone” over “Smart Phone”<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2Fwww.linkedin.com%2Fpulse%2F20140911111309-62063260-why-you-should-prefer-a-dumb-phone-over-smart-phone%3F_mSplash%3D1&t=MTc5NzYzNzg2ZTM5YWIyZjkyM2FlMzU2ZWFmZjVkZWYwN2MxODFmMSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">https://www.linkedin.com/pulse/20140911111309-62063260-why-you-should-prefer-a-dumb-phone-over-smart-phone?_mSplash=1</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Do We Really Need Smartphones?<br /><a href="https://t.umblr.com/redirect?z=https%3A%2F%2Fmedium.com%2Flife-hacks%2Fdo-we-really-need-smartphones-3f877cf83f74&t=NTU0YTc2MTNmNjI1ODgyZDdlMDg3Y2JiZDQ2NTE5NjU5Y2JjODdiNSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">https://medium.com/life-hacks/do-we-really-need-smartphones-3f877cf83f74</a></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Přejedli se smartphonů a vracejí se k obyčejným mobilům (<a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fmobil.idnes.cz%2Fprodej-obycejnych-mobilu-v-japonsku-stoupa-fe2-%2Ftelefony.aspx%3Fc%3DA150217_003808_telefony_jm&t=MWUxNmMxNmVmMzgxNTQ1MmNiZDVlZDNlYzJhYmE5ZGM5YjBjMTM4ZSwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://mobil.idnes.cz/prodej-obycejnych-mobilu-v-japonsku-stoupa-fe2-/telefony.aspx?c=A150217_003808_telefony_jm</a>)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
— Smartphony jsou návykové stejně jako cigarety (<a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fmobil.idnes.cz%2Fsmartphony-jsou-stejne-navykove-jako-cigarety-fls-%2Fmob_tech.aspx%3Fc%3DA150323_144816_mob_tech_LHR&t=NzI3OWVkMWU2MmJkYjM3ODQyZmI4YzU0OGE5ZjY5OTIwNTk4NDRhZCwzOVBTbEdSVg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F108634595866%2Fm%25C4%259Bs%25C3%25ADc-bez-chytr%25C3%25A9ho-telefonu&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">http://mobil.idnes.cz/smartphony-jsou-stejne-navykove-jako-cigarety-fls-/mob_tech.aspx?c=A150323_144816_mob_tech_LHR</a>)</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-42094025726836469872014-01-22T11:31:00.000+01:002020-04-03T11:31:41.088+02:00Tipy při koupi a používání Kindle Paperwhite<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Kamarádka mě poprosila o radu – hodlá začít žít a číst s Kindle Paperwhite. Třeba se něco z rychlých a nerozvinutých tipů bude hodit i vám:</em></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
a) Zkus koupit na Aukru – nové tam bývají výrazně levnější než jinde; výhodný je i <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.eboocek.cz%2F2012%2F11%2Fjak-poridit-kindle-v-dobe-krize%2F&t=NzZjNGFhOWE0NjhmYTM1Mzk5NWExYTMwMjYyN2U0ODE4MzNjM2E2MixqdTczZ1JUYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F74047792353%2Ftipy-p%25C5%2599i-koupi-a-pou%25C5%25BE%25C3%25ADv%25C3%25A1n%25C3%25AD-kindle-paperwhite&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">nákup z Německa</a>.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
b) Pozor, aby ti někdo nepodstrčil starší model Paperwhite - byla to víc beta než finální produkt; vždy se ujisti, že kupuješ <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.amazon.com%2FKindle-Paperwhite-Ereader%2Fdp%2FB00AWH595M&t=Y2MwODhmODNhNzBjNGZhYjZlMWE5M2VmZmY0MjU3MWQ5ZGI3NTQ5MixqdTczZ1JUYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F74047792353%2Ftipy-p%25C5%2599i-koupi-a-pou%25C5%25BE%25C3%25ADv%25C3%25A1n%25C3%25AD-kindle-paperwhite&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">poslední model</a>.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
c) Koupit model s reklamou? Inu, reklama je věc vkusu, je jen v seznamu knih, při čtení ne, takže moc neobtěžuje. A i po zakoupení modelu s reklamou se dá reklama zaplacením odblokovat…</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
d) KIndle (stejně jako jiné čtečky a obecně e-knihy) má jedinou nevýhodu: <a href="http://lacertacz.tumblr.com/post/51710263714/pet-mytu-o-kindle" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">bídnou typografii a její ovládání</a>. Doporučuju software (free) <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fcalibre-ebook.com&t=YWQ1NzRlZjllYmU1YmY4NDY3NzQwMGMyZmQ3YTNkOTNiMDI1YmU4MixqdTczZ1JUYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F74047792353%2Ftipy-p%25C5%2599i-koupi-a-pou%25C5%25BE%25C3%25ADv%25C3%25A1n%25C3%25AD-kindle-paperwhite&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">Calibre</a>, kterým se vyplatí “prohánět” i zakoupené knihy – aspoň ošetřit jednoznakovky a zalomit na praporek – v bloku se knihy čtou dost blbě, často mají obří mezery mezi slovy. Pro čtenáře klasických, hezky vysázených knih nezkousnutelný nezvyk.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
e) Neuvažuj o jiné čtečce – bratrovi jsem koupil k Vánocům eReading<br />Start2, papírově Kindle s přidanou hodnotou (mp3), ale fakticky šunt, děsný plast, děsná tlačítka, bídný displej, a už podruhé za 30 dnů v reklamaci. :(</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
f) Kdybys přece jen nechtěla dotyky ani podsvícení, jednu obří výhodu (hlavně směrem k dětem) má ten nejlevnější Kindle – jde pohodlně <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.eboocek.cz%2F2013%2F01%2Fceska-lokalizace-pro-nedotykovy-kindle-s-firmwarem-4-1-0-a-4-1-1%2F&t=MTkxY2QxNGJhODFjOTExMmU1ZWM5MzEwZmNjZTEyMDVjYjY4ZTJjMixqdTczZ1JUYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F74047792353%2Ftipy-p%25C5%2599i-koupi-a-pou%25C5%25BE%25C3%25ADv%25C3%25A1n%25C3%25AD-kindle-paperwhite&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">lokalizovat do češtiny</a>, od menu po českou klávesnici. </div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-25778973862906422372013-12-29T11:30:00.000+01:002020-04-03T11:31:08.161+02:00Mezi ženami (1. pražský TEDxPragueWomen)<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Je za námi historicky první český TEDx věnovaný ženám (s mottem Vlastní cestou). Organizátoři se museli poprat se zakořeněnou českou nedůvěrou vůči „ženským akcím“, a možná i vůči „akcím americkým“. Soudě podle publika, kde bylo dost mužů a dost přirozených reakcí na to, co se dělo, se jim dílo <strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">podařilo</strong>. Tím spíš, že měli dávno před akcí vyprodáno.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Nebudu se tvářit, že píšu objektivní recenzi, tu by nejspíš musela napsat žena. :) Ale i tak si dovolím pár postřehů, když nic jiného, tak jen, aby nezapadly. (Kdyžtak tady je jedna podařená recenze od „<a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Ftitera.blog.respekt.ihned.cz%2Fc1-61417120-zeny-sobe-i-nam&t=ODY0NTAwZjAyZDc2YzJiNjM4OGUyMmM1Zjc5OTVhNGM3MWE5YWVmNSxjN0JHMU9aRg%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F69202198043%2Fmezi-%25C5%25BEenami-1-pra%25C5%25BEsk%25C3%25BD-tedxpraguewomen&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">tedaře</a>“.)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Moderátor Cerha</strong> byl vtip i uměřenost sama, tu a tam sice přešlápl, ale jeho výkon byl vydařený a akci padl jak hrnec na zadek.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
První dvě řečnice mě nenadchly. Dílem pro své mládí (vlastně neměly co předávat, neušly pořádně svou vlastní cestu), dílem pro sám žánr „tedového tólku“, který nedokázaly naplnit. <strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Emma Smetana</strong> ve své ironicky podané autobiografii dokázala aspoň hrát slušnou stylistickou hru s motivy dítě vs. rodič a uměla řeč proložit zapmatovatelnými milníky (<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Buď svá, ale opatrně. Citové vydírání jako nástroj výchovy.</em>). <strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Janica Lacová</strong> vychrlila jen ohňostroj těch nejopotřebovanějších floskulí a frází, v širokém rozpětí od neuchopitelnosti (<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Lidé se bojí změn. Lidé nemají čas.</em>) po – řečeno s Voskovcem a Werichem – hovadismy (<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Italové jedí mnohem hůř než my.</em>).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Pak přišly tři gejzíry<strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">.</strong></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Jaroslava Dušková</strong> byla vtip a rétorické nebe v jednom, s přehledem by snesla i přísná kritéria velkých amerických „tedů“. Skvěle ukázala jedno: mluvit o své práci nemusí znamenat jen mluvit o své práci, může to taky znamenat od své práce se jako od trampolíny odrážet výš. Neukazovala diplomy, ale učila nás nebát se nepříznivých diagnóz (i zlé je pro něco dobré) a položit si závažné celospolečenské otázky <em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">(Když zestárnou rodiče, postarat se o ně je v ČR tradičně úlohou ženy.</em>).</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Ivana Vostárková</strong>, „herečka, co si nevědomky zničila hlasivky, pomáhá ostatním, aby to nepostihlo i je“. V první půli vedla inspirativní zamyšlení nad hlasem daleko nad rámec akustiky (<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Komunikace hlasem nutně není komunikace slovy, viz zvířata či mimina. & Lidské hlasy chudnou, člověk v nich přestává být přítomen.</em>), v druhé rozehrála interaktivní hru s publikem, která rozhodně nedopadla rozpačitě a euforii po předcházejícím příspěvku ještě vygradovala.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Ivana Millerová</strong>, Romka, která to dotáhla na VŠ. V programu to znělo strašně a didakticky, ale realita byla skvělá. Žena plná nadhledu a vtipu, za nímž lze tušit bohaté životní zkušenosti, se s námi lehce prodrala svým životem až do současnosti, a jako osnovu použila své rozhovory s rodiči u každého z životních milníků. Publikum ocenilo jak hlášky typu <em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">„musíš si vzít gádža, vzdělání u nás není žádná hodnota, cikán by ti nerozuměl“</em>, tak lidské, nekýčovité poselství. Takhle umí prodat „romskou tematiku“ málokdo.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
A pak už gejzír skomíral.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Anna Marešová</strong> nedokázala překročit hranici vlastního píár (a tak jsme viděli její web, promovideo atd.): u J. Duškové by se měla přiučit, že vlastní práci lze prodat i jinak. Nejde o to, že její příběh nebyl inspirativní, ale šel prodat bez ztráty kytičky i bez sebereklamy a jména produktu v každé větě a na každém slajdu. <strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Petra Sovová</strong> zase ukázala, že samotná skutečnost, že má sedm dětí, je sice skvělý otvírák, ale když po něm už nic nenásleduje, zůstává nevyužit.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Závěr patřil <strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Jitce Ševčíkové</strong>. Prodávala silné téma (smrt dítěte jako odrazový můstek k filantropickým aktivitám), mně osobně ale vadil odlidštěný, manažerský jazyk plný lídršipů, koučinků a mentorinků. Na druhou stranu to byl jistě velmi osobní a podnětný návod, jak v jisté specifické situaci najít cestu a jít, když se zdá, že cesta končí a jít už nelze.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Díky</strong> patří organizátorům (tedy spíš organizátorkám), všechno klaplo snad ještě líp než nedávný velký pražský TEDx, potěšila tradičně skvělá grafika, scéna i doprovodné materiály. A překvapivě i dík publiku: i ono bylo součástí velkého experimentu, který vyšel…</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Takže za rok?</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
—————</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Pod čáru šoupnu </em><strong style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">detail</strong><em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">, za který jsem se už dočkal na místě zlé krve, ale nedá mi to.</em></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">V 17:30 se měli návštěvníci ukázněně dostavit k registraci, aby nevznikaly tlačenice a v 18 se pouštělo do sálu a v 18:30 začínalo. Návštěvníci se skutečně disciplinovaně dostavili, obdrželi pásky a vyčkávali. V 17:55 už byly schodiště i chodby nacpané k prasknutí. V 18:00 nic. O 15 minut později také nic. Organizátoři dělali, že návštěvníci nejsou, a nikdo neměl ponětí, proč se nehraje podle domluvených pravidel. A tady udělám střih. Jasně, o nic nejde, něco se zřejmě technicky pokazilo a bylo třeba to ladit bez lidí. Ale: kdekoli ve světě by vylezl jeden z organizátorů, řekl davu zmatených „promiňte, stalo se to a to, necháme vás 15 minut čekat“. A lidé, kteří dobrovolně přišli, by pokývali hlavou, spokojeni, že vědí, proč čekají, a čekali by. Češi, zbrocení potem z jakéhokoli selhání, nedej bože kritiky, se radši zabarikádují a dělají, že se nic neděje majíc za to, že tím se vše smaže.</em></div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
<em style="background: transparent; border: 0px; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Velké věci vždycky začínají maličkostmi, a u TEDx akcí by se na to myslím mělo pamatovat dvojnásob…</em>)</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1736939247005684215.post-33498581327666101452013-06-12T11:30:00.000+02:002020-04-03T11:30:14.696+02:00Za bílého dne<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Představte si umělecký projekt: fiktivní e-shop s dětmi. Šokující, věrohodný, má za úkol upozornit na palčivý sociální problém. Podaří se mu to, vzbudí dostatečný humbuk (u nás i v zahraničí, v TV i na netu) a nakonec vede až ke změně legislativy.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Představte si reklamní projekt: fiktivní e-shop s dětmi. Šokující, věrohodný, má za úkol upozornit na palčivý sociální problém. V médiích se o něm píše… Moment, cože? To už jsem psal, nebo ne?</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
První odstavec mluví o projektu <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.rent-a-baby.cz&t=YTIxNmQ0NjQyNmZkMzgyZmU2OTE4N2MwODc2ZjFjZGY4Y2FkNzU2OCxzdHBuNGtyYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F52788988933%2Fza-b%25C3%25ADl%25C3%25A9ho-dne&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">Rent a baby</a> Jany Štěpánové, druhý o <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.detin.cz&t=ZGU3ZDc3M2MyMjg2Mzg5NTk2YTkwOTc2NWMyZmQxMzllMjA4NmMwZCxzdHBuNGtyYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F52788988933%2Fza-b%25C3%25ADl%25C3%25A9ho-dne&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">Dětínu</a> agentury Loosers. Časová posloupnost i podstata obou projektů svádí k domněnce, že druzí okopírovali první. Jistě, dva stejné nápady mohou být, ale není tu od toho důkladná rešerše? (Kdo si zadá do vyhledávače “fiktivní e-shop děti” nebo “e-shop s dětmi kampaň”, najde první projekt u Google i u Seznamu.)</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
Z pohledu právního je to bohužel nenapadnutelné, z pohledu etického sprosté. Obdivuji drzost agentury pohybovat se na tak ostré hranici a tak bezostyšně cicat z cizích sklenic. A stejně mě udivuje, že <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fwww.linkabezpeci.cz&t=OWFmM2IyNzM3MzVhNGM2ODFlNGFmMTFiMDQ1ZDRjNTc2ZjYxMjYxNSxzdHBuNGtyYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F52788988933%2Fza-b%25C3%25ADl%25C3%25A9ho-dne&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">Linka bezpečí</a>, bez diskuse důležitý a sympatický subjekt, má zapotřebí takhle hazardovat se svou pověstí.</div>
<div style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px; margin-bottom: 20px; outline: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">
(A nejsem zdaleka sám, <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Ftech.ihned.cz%2Fgeekosfera%2Fc1-60034330-tyden-petra-koubskeho-prism-povodne&t=ZDM5MWNhZWRjYTMyOThlYTM0OWViZTQ2YjYyMGRhOGRlNjM3ZDc3OCxzdHBuNGtyYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F52788988933%2Fza-b%25C3%25ADl%25C3%25A9ho-dne&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">kdo si toho všiml</a>. V kontextu to pojala i <a href="https://t.umblr.com/redirect?z=http%3A%2F%2Fzpravy.idnes.cz%2Ffiktivni-prodej-deti-0ro-%2Fdomaci.aspx%3Fc%3DA130613_092039_domaci_jj&t=NWMyNzViNDIwN2ZlNzFkNTc1MjRiZjg1MGMzMWRlZWI3ZDA3ZTc0ZSxzdHBuNGtyYw%3D%3D&b=t%3A1-HWAeJE4LKDLNY6EAFMPw&p=https%3A%2F%2Flacertacz.tumblr.com%2Fpost%2F52788988933%2Fza-b%25C3%25ADl%25C3%25A9ho-dne&m=1" style="background: transparent; border: 0px; color: #a33446; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px; text-decoration-line: none; vertical-align: baseline;" target="_blank">MF Dnes</a>.)</div>
Jakub Krčhttp://www.blogger.com/profile/13100793566308803025noreply@blogger.com0