Můj povzdech vychází z teze, že člověk, který neovládá pravidla pravopisu, je pologramotný. Je smutné, že pologramotné najdeme i na půdě Univerzity Karlovy. A nejsmutnější ironií je, když pologramotní vzdávají úctu univerzitě sborníkem plným jazykovědných příspěvků. Mluvím o pracovnících firmy „Desk Top Publishing FF UK“ a knize Pocta 650. výročí založení Univerzity Karlovy v Praze – Sborník příspěvků přednesených zahraničními bohemisty na mezinárodním sympoziu v Praze 20.–26. srpna 1998, kterou letos vysázeli.
Pominu ubohou grafickou i technickou úroveň publikace; chápu, že univerzita neoplývá penězi a dává přednost tomu, aby knihy vůbec vycházely, byť levně, ve špatné vazbě a bez typografa.
Zaráží mě však, že autoři sazby ignorují základní pravidla českého pravopisu. Namátkou: namísto korektních českých uvozovek (viz třebas kodifikační příručka Pravidla českého pravopisu, oddíl Členicí znaménka, kap. VII) tisknou znaky pro míru palce (o vnitřních uvozovkách raději mlčím, u nich vůbec nevědí, která bije, a píší je hned třemi způsoby); nechápou rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou (viz Pravidla, oddíl Hranice slov v psaném textu, kap. II a oddíl Členicí znaménka, kap. VIII); po tečce za číslicemi nedělají mezeru (viz učivo první třídy ZŠ); nefunkčně neologizují (např. „Augiášův chůlév“, s. 13). V rámci objektivity musím přiznat, že knihu zřejmě sázelo víc sazečů a že jeden z nich alespoň zčásti gramotný být musel (viz s. 151–163).
Na počátku devadesátých let by se tyto hrůzy snad daly omluvit nedokonalostí softwaru, dnes však i levný textový editor dokáže takřka vše, co si jen jeho uživatel usmyslí.
Podporovat lenost, lajdáctví a pologramotnost snad nemá Univerzita Karlova zapotřebí. Autoři a redaktoři univerzitních publikací (natož bohemisté) nesmí před ignorantstvím kapitulovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat