Když se z vás stane někdo jiný

Tenhle příběh věnuji Petru Tychtlovi z nakladatelství XYZ

V roce 2005 jsem pro nakl. XYZ (tehdy ještě samostatné, dnes už pod křídly Albatros Media) upravil knihu o sériových vrazích (Černá kniha sériových vrahů, ISBN: 80-86864-49-9). Žádné umění, bulvární titul, kabát se tomu šil na míru a brzy jsem to pustil z hlavy. (Faktura zde.)

Nedávno jsem v antikvariátu vzal do ruky knihu Sérioví vrazi (vydalo také XYZ, a to roku 2009, ISBN: 978-80-87285-00-8). Jaké bylo mé překvapení, když jsem uviděl SVOJI úpravu i sazbu – nakladatel jen vyměnil obálku, titulní list a tiráž, jinak komplet použil moje původní tisková data.

Že by jen nedopatřením zapomněli poslat peníze autorovi grafické úpravy a sazby za nové vydání? A pak jsem s údivem dočetl tiráž do konce: pod grafickou úpravou je tam podepsán jakýsi MILAN SLÁDEK!

Právně s tím nejspíš nic nenadělám, je to dávný špás; ale nechť je to všem jako varování, kdo všechno tady a jak dokáže podnikat…

(Mimochodem, kdybyste mi někdo dokázali rozkrýt onoho Sládka, co pro XYZ dělal/dělá obálky, budu rád – chci se na něco zeptat jeho svědomí.)

Jazyk grafického designu (Pohlednice z minula)

(Recenze knihy: Richard Poulin, Jazyk grafického designu. Praha, Slovart 2012. Přeložila Patricie Růžičková. Psáno pro revue Souvislosti 4/2012.)

Jeden z mnoha amerických artdirektorů vydal a v českém překladu dotlačil i na náš trh „ilustrovanou příručku vysvětlující hlavní principy designu“. Jeho záměrem bylo „sestavit učebnici grafiky, k níž se čtenář bude moci pravidelně vracet, aby načerpal důležité informace, inspiraci i praktické rady“.

Kniha má formu tematicky sevřených kapitol: procházejí krok za krokem všemi klíčovými motivy grafikovy práce (od bodu, plochy či barvy k abstraktnějším napětí, výrazu či rovnováze) a informace podávají ve formě „naučné mozaiky“. Úvodní definice přechází ve výklad, pravidelně přerušovaný monografickým portrétem významné autority. Tuto pomyslnou osu doplňují obrazové příklady, vždy s krátkým komentářem a uvedením designéra.

Přestože jde o profesionální ukázku zdařilého a přehledného knižního designu, přestože je autor uznávaná autorita a přestože jsou ukázky dostatečně didaktické, nemůžu se zbavit pocitu, že kniha je především ukázkou jedné etapy grafického designu, která už skončila nebo skončit má.

Velké (reklamní) agentury a jejich koexistence se „zprůmyslněným designem“ reprezentují progresivní vývoj v této oblasti asi stejně jako velké hudební koncerny: jsou to mamuti, které technologie vytlačují na okraj. Dnes díky specializovaným webům, blogům, oborovým konferencím a on-line vzdělávání může být uznávanou autoritou kdokoli, kdo má dost nápadů a energie. Nepotřebuje na to oblek a skleněný mrakodrap, dokonce ani diplom z té správné školy.

Sám žánr „obrazová publikace“ už nestačí plnit roli učebnice grafického designu: technologie se rozvíjejí tak rychle a dávají tolik podnětů pro nové designérské postupy, jako tomu nikdy v minulosti nebylo; designové módy dnes díky sociálním sítím možná žijí jepičtější životy než módy dřívější, ale zase se šíří rychleji a zasahují tolik recipientů, že by i mor mohl závidět; webová portfolia a portály nabízejí zájemcům o sebevzdělávání nekonečnou databázi ukázek doplněných komentáři autorit i laiků (o moderovaných diskuzních fórech, podcastech, videocastech, „retvítování“, „lajkování“ a nejrůznějších tematických wiki-přehledech radši mlčím).

A navíc: americká publikace, kde většina ukázek „kvalitního designu“ pochází od amerických grafiků? V globalizovaném světě má grafik jiné cíle než skončit v kanceláři newyorské avenue a pronášet přednášky pro bohaté mecenáše kultury. Design se dělá pro konkrétní lidi, řeší konkrétní úkoly (aby volební lístek byl přehledný i pro negramotného, aby turista našel svůj cíl, aby oko čtenáře u románu neslzelo samo od sebe, aby špatný font z novin byl nahrazen čitelnějším a zároveň úspornějším, aby displeje čteček vedly oko stejně jako černý tisk na papíře…)

Design pro design se přežil. Design jako pyramida se špičkou v Americe se přežil. Design jako zakonzervovaný kánon autorit je v rychlé digitální době passé.

Poulinova kniha je spíš takový krásný, místy i chytrý a čtivý blog, který dostal (za zásluhy) knižní kabát a pevnou vazbu. Není to ani nadčasová učebnice, ani žádný mezník. Je to jeden z tisíců pramenů, k nimž se může obracet začínající designér pro inspiraci. A dozví se tam o tom, že design je euroamerický a krásný a postavený na staleté tradici.

Na té tradici lpěme, na to ostatní nedůvěřivě koukejme kritickýma očima mladého pákistánského designéra, který v nizozemském studiu připravuje kampaň o AIDS pro ruskou „neziskovku“ a sám si pro ni připravuje azbuku, jsa nespokojen s tou v operačním systému…

Poznámka na okraj: Jedno téma kniha otevírá jen nepřímo – často hlubokou propast mezi ideou a řemeslem a nový fenomén, kdy tradiční rozdělení rolí na „umělce“ (= výtvarník, designér) a „řemeslníka“ (= sazeč, faktor) se slévá do dvojjediného „designéra“. Kniha je upravena podle všech pravidel publikace o grafickém designu, užijete si hezkých reprodukcí, kvalitního papíru, a když tomu rozumíte, bavíte se odhalováním zákonitostí sítě, na níž jsou všechny prvky pravidelně uspořádány. Ale když pohlédnete pod ruku sazečovi, najdete samé školácké chyby: od popletených uvozovek a pomlček po řeky a nevyrovnané mezery…

Kniha pro papeže

Pro Karmelitánské nakladatelství jsme navrhli a vysázeli unikátní knihu: soubor více než 1700 původních kreseb (pérovek a kolorovaných pérovek), které se zabývají fenoménem papežských znaků. Úvodní slovo ke knize napsal kardinál Cordero Lanza di Montezemolo, autor návrhu znaku Benedikta XVI. Autorem pojednání o papežských titulech je profesor František X. Halas, bývalý velvyslanec ČR při Svatém stolci. A za zmínku jistě stojí i skutečnost, že kniha byla předána jako dar papeži při jeho návštěvě v ČR (viz fotografie níže). Nebudeme zastírat, že nás to potěšilo.

Tajemství tiráže

Občas si jen tak nazdařbůh vytahuju z knihovny jednotlivé svazky a čtu si v tiráži: „Sazbu z písma Futura zhotovil…“, „Z nové sazby písmem garmond Baskervill vytiskl…“, „Sazbu písmem Dynamo připravil…“ ap. Přemýšlím, proč typograf zvolil právě takovou úpravu a takové písmo, jak to na čtenáře po letmém pohledu působí, jaké písmo bych vybral já – inu, užívám si ten drobný údaj, který k většině čtenářů nikdy nepromluví. Stálo by za to sepsat malou historii tohoto údaje v tiráži: jen velmi nezávazně vím, že 50. a 60. léta mu přála a patřil takřka k povinným položkám; v letech 70. a 80. tomu bylo přesně naopak. A dnes? Někteří údaj uvádějí vždy, někteří nikdy a někteří jak kdy. Kdo vlastně rozhoduje o tom, zda v tiráži tento údaj bude, nebo ne – redaktor, sazeč, typograf? Odpověď nemám, zato mě tohle přemýšlení vtáhlo do bezmála absurdního děje (znáte tu pohádku o muži, který cestou na trh měnil, až vyměnil?).
Chystal jsem se před časem napsat recenzi na jednu prestižní ediční řadu. První svazky řešil jiný typograf než svazky další; první údaj o použitém písmu obsahovaly, další už ne: přitom všechny sázelo stejné studio. Tipnul jsem si, že jde buď o písmo Zapf Calligraphic od Bitstream, nebo o nějaký jeho klon. Vím sice, že existují internetové služby, které z oskenované stránky spolehlivě určí použitý font, chtěl jsem však mít informaci přímo od pramene. Obrátil jsem se emailem na dané studio, jeho odpověď však byla zamítavá: můj dotaz je prý neetický, jde o obchodní tajemství nakladatele a jedině on je oprávněn mi takový údaj poskytnout. Chvilku jsem přemýšlel, jak se dá údaj o použitém písmu zneužít, ale nic mě nenapadlo… Zavolal jsem nakladateli. Chvíli trvalo, než pochopil, že opravdu nechci vědět nic jiného než takovou drobnost (myslel „pitomost“), a odkázal mě zpět na dané studio, neboť o použitém písmu neměl ani ponětí – rozhoduje o něm prý typograf a sazeč. Tak jsem nakonec zavolal typografovi. Ten písmo bez okolků a jakýchkoli pochybností, ba dokonce bez jakéhokoli mého vysvětlování sdělil.
Je to možná jen příklad špatně určených kompetencí mezi nakladatelem, výtvarníkem a sazečem; je to možná jen nedorozumění. Nicméně taková banalita může nakonec vzbudit i pochybnosti. Filip Blažek, typopublicista, mi k tomu napsal: „Dnes se údaje o použitém písmu často neuvádějí proto, že autor sazby písmo nemá legálně a nechce provokovat Františka Štorma, Adobe nebo URW, že používá jejich písma. Zajímavou strategii volí ruská firma ParaType, která má akci s názvem Písma ParaType legálně, kdy grafici do tiráže umístí malou ikonku s tímto nápisem. Už jsem to viděl v několika ruských tiscích. Možná by to mohl dělat i F. Štorm: legální uživatelé by mohli do knížek přidat nějaký symbol jeho písmolijny.“
Nepochybuji, že mají velká studia písma legálně zakoupena. Neměla by však hazardovat se svou dobrou pověstí a raději ztratit dvacet vteřin drahocenného času přidáním jednoho řádku do tiráže: „Sazbu z písma … zhotovil…“ Nakladatel na tom neprodělá a typofilové je za to budou velebit.

Píšeme v InDesignu CS4 zprava doleva

Aneb s tímto skriptem to jde i bez ME verze. A další tipy k problematice hledejte zde.

Importujeme text z Wordu

Užitečné makro, které ve Wordu změní formátování (bold, italic, indexy, podtržení...) na znakové styly, které se přenesou do InDesignu a pak mohou být jednoduše upravovány.

Jak převést v InD poznámky pod čarou na poznámky za textem?

Jednoduše pomocí skriptu. (Přímý link pro stažení.) A tady je zase návod, jak poznámky za dokumentem přímo vytvářet.

GREPujeme 02: pevné mezery v datech

Tip pro GREP v InDesignu: jak automaticky změnit mezeru mezi číslicí v datumu a měsícem na pevnou (např. 2. června)? Najít: (\d\.)\s(\l) — nahradit: $1~S$2

ÚOHS vs. UGD: Dobrá zpráva

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po roce nicnedělání rozhodl, že se UGD nedopustila v ustanoveních bodů 6, 7 a 8 Kodexu porušení § 3, odst. 1 Zákona č. 143 / 2001 Sb. Rozsáhlé zdůvodnění obsahuje 13 stran textu o 47 bodech. Podstatný je bod č. 45, kde se praví: Ustanovení bodů 6 a 8 Kodexu znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů splňují, ale vztahuje se na ně ustanovení §6, odst. 1 Zákona, tj. vynětí ze zákazu dohod na principu de minimis (tj. UGD dosud nemá dostatečně velký podíl na trhu grafického designu). Ustanovení bodu 7 Kodexu znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí nesplňuje.

Členové UGD mohou nově nakupovat u Amsoftu se slevou

[aktualita] Unie grafického designu má dalšího významného partnera. Stal se jím přední distributor produktů Adobe, Wacom a Corel, společnost Amos Software. Členům UGD umožní nakupovat veškeré distribuované produkty za velkoobchodní ceny. (O slevu musí člen požádat Amos Software e-mailem a musí být uveden v seznamu členů na oficiálním webu UGD.) Za podobných podmínek mohou členové UGD nakupovat také u Quentinu.

IDM skončil

Podle dnešního vyjádření paní ředitelky nebude mít Institut digitálních médií roční přestávku kvůli stěhování, nýbrž nadobro končí. Důvody se dočtete na webu (jsou pochopitelné), najdete tam i rozcestník, kam dál za grafickým vzděláním, a pokud budete chtít, máte možnost si prohlížet závěrečné práce absolventů z posledních několika ročníků. Škoda, byla to výborná škola.

TYPO v novém kabátě

Po pěti letech doznává časopis TYPO řadu významných změn. Mění se formát, papír, grafická úprava i obsahová struktura. Mění se rovněž periodicita: z dvouměsíčníku se stává čtvrtletník. Během letošního roku dozná zásadních změn i internetová podoba časopisu, dojde ke sloučení webu časopisu a stránek Typo.cz v jeden rozsáhlý moderní typografický portál, který bude doplněn o množství nových funkcí. Přibudou diskuse, online obchod, RSS, archivy atd.
V tištěné verzi od letošního jarního čísla najdete víc informací než doposud, neboť se zvyšuje počet stran – první číslo vychází na 84 stranách ve formátu 230×250 mm. Počínaje číslem 31 budou texty v TYPO rozděleny do dvou hlavních částí: v první naleznete stěžejní tematické články, v druhé pak kratší aktuální texty, recenze písem, drobné sloupky a postřehy našich přispěvatelů nebo informace ze soutěží a konferencí. Namísto úvodníku najdete nově v obsahu stručné anotace jednotlivých textů. Těmito změnami reaguje redakce na četná přání čtenářů.
A na jaká témata se můžete těšit v šestém ročníku? Nejprve vyjde „korejské“ číslo, plné textů psaných exkluzivně pro časopis TYPO předními korejskými odborníky na design. Další vydání se bude věnovat grafickému designu v Itálii, designu v zemích visegrádské čtyřky či dílu Jana Tschicholda.
Nyní máte jedinečnou možnost předplatit si celý ročník on-line prostřednictvím Obchodu na tomto serveru. I vaše předplatné pomůže udržet tento unikátní časopis na našem trhu! [F. Blažek, redaktor]
Máte-li poslední verzi Flashe, můžete si zcela zdarma přečíst úplné nové číslo na této adrese. Ať se vám líbí.

Typomilova Písmová anatomie

Typomil zveřejnil na svém webu užitečný přehled písmového názvosloví (z pera Martina Peciny & Davida Březiny). Uvádí k němu: "Při recenzování nových písem jsme pocítili silnou potřebu přehledné a jednoznačné terminologie popisující části písem. Takovou, která jak pojmenovává co nejpřesněji kresebné detaily liter, tak i umožňuje udržet terminologickou konzistenci mezi texty dvou nebo více autorů. Současná odborná literatura se nám jeví nedostatečná a nedůsledná, navíc obsahuje několik nejednoznačností. Podstatnou novinkou našeho přístupu je striktní rozdělení názvosloví na dvě části. První z nich představuje tahy, druhá, anatomické prvky a zakončení. To výrazně usnadňuje přesné definování a vyznačení termínů a jejich následné vyhledávání. Terminologie je blízká anglické, a tak je praktická pro dvojjazyčné odborné texty. Tento dokument vznikl pro soukromé účely a není závaznou normou (žádná taková neexistuje). Dáváme jej k dispozici širší veřejnosti a budeme rádi, pokud jej shledá užitečným." Doporučujeme!

InDesign User Group Praha (27. 3.)

Shrnutí březnové akce zde.

Jan Macuch poslal e-mail: Snažíme se založit uživatelskou skupinu podobnou těm které fungují v USA a v posledních měsících i v západní Evropě. Princip je že skupina vzniká a je organizována samotnými uživateli, byť je zvykem obvykle dost velká podpora Adobe. Obsah záleží na členech, ale primárně by mělo jít o výměnu zkušeností s přímou zpětnou vazbou. Jako přispěvatele se snažíme získat osobnosti grafického designu v Čechách i grafiky z různých fitrem kteří se věnují nejrůznějším odvětvím a produktům DTP a designu. Ve spolupráci s Adobe se pokusíme dostat k nám světové experty na InDesign. Sami pak můžeme nabídnout triky na které jsme přišli při vývoji plug-inů pro InDesign, rady se skriptováním a technickou stránkou InDesignu. Naše stránky jsou na www.indesignusergroup.cz, stránky ostatních světových user groups na www.indesignusergroup.com. První schůzka je plánována na 27/3 v 16 h v sídle Adobe na Butovicích. S pozdravem a přáním příjemného dne J. M.

GREPujeme 01: pevné mezery

V InDesignu CS3 nepotřebujete pro prosté odstranění jednoznakových znaků z konců řádků žádný zásuvný modul ani skript. Stačí využít GREP záložky v dialogu Najdi/Nahraď. Do pole Hledat: zadáte "(\<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]+" (bez uvozovek) a pak do pole Zaměnit na: "$1~S" (bez uvozovek). Ikonkou v podobě diskety si danou sekvenci uložte pro další použití – pak už ji najdete v menu. (Další informace o funkci GREP a příklady sekvencí naleznete např. na serveru Grafika.cz.)

[Tip] Type1 fonty z Windows pod OS X

Narazil jsem na netu na zajímavý tip, jak zdarma (komerčně to jde pohodlně pomocí např. TransType) zprovoznit Type1 fonyt z Windows pod OS X. Není to zas tak složité, můžete zkusit (potřebujete jen aplikaci FontForge a X11 prostředí).

[Tip] Fonty zdarma

A jéje, řeknete si, těch je přece na webu fůra. Je, avšak málokterý má parametry profesionálního fontu. Jednou z mála výjimek je web exljbris – fontotéka opentypových písem od Jose Buivengy. Prohlédněte si písma Delicious, Fontin, Fontin Sans, Tallys, Fertigo, Diavlo & Anivers. Zejména Diavlo na mě vystrčil růžky coby nápaditý titulkový font... (A k zahození není ani autorův blog.)

Times New Roman

V 29. čísle časopisu Typo si můžete přečíst historii jednoho z nejznámějších písem, o němž mají většinou ponětí i ti největší typoanalfabeti – Times New Romanu. Krátkou ukázku přikládám a jako tip dodávám, že v čísle následujícím, které vychází v únoru, najdete podobnou historii dalšího slavného písma – Helvetiky (z pera Pavla Zelenky).
Ukázka: Dlouholeté špičkování mezi Monotype a Linotype na téma "čí je ten pravý Times New Roman" (v širokém rozpětí od marketingových prohlášení po soudní tahanice) skončilo v roce 2006, kdy Monotype Imaging provedla akvizici Linotype. Dnes tak koupíte Times New Roman v celé řadě podob – například Times (digitální repliku původního Times Romanu pro horkou sazbu), Times Ten (optimalizovaný pro textové velikosti), Times Eighteen (pro titulky), Times Europe (redesign z roku 1972 od Waltera Tracyho) a Times New Roman (pietní redesign původního písma z 30. let).
O to víc zamrzí, že v operačních systémech zůstaly dlouhých patnáct let rané, nedotažené fonty s řadou nedostatků zejména v tvaru a umístění akcentů nebo v kerningu (platí to jak pro Windows, tak OS X). Smutný je zejména přístup Microsoftu – nejrozšířenější operační systém pochopitelně poutá největší pozornost, protože má zásadní vliv na podobu většiny dokumentů, které v domácnostech a kancelářích vznikají. Součástí anglických Windows a Office je Times New Roman průměrný, leč použitelný. Microsoft se však doslova vykašlal na to, že i neanglicky mluvící uživatelé jeho produktů by rádi za své peníze dostali alespoň průměrné písmo; a tak například čeští nebo polští uživatelé Windows od roku 1991 do současnosti dostanou Times New Roman v podobě typografického zmetku. A přestože nejde o věc neznámou (např. typograf Filip Blažek na to téma publikuje od půlky 90. let a své připomínky Microsoftu i Monotype zasílá – několik základních nedostatků najdete přehledně v rámečku vedle textu), nestalo se nic. Prodat automobil s promáčklou karosérií a bez volantu za stejné peníze jako automobil bez vady se slušný obchodník nedováží. Microsoft však přistupuje k středoevropským národům nadřazeně a domnívá se, že si nic jiného než nedodělek nezaslouží. Jsem zvědav, jak tuhle ostudu hodlá ještě dlouho ustát.
Paradoxní je, že nová systémová písma, která přišla s Windows Vista (Cambria, Calibi a další, již jsme o nich podrobně v Typo psali), už reflektují stav počítačové typografie na počátku 21. století a jsou připravena profesionálně. Je však jasné, že Times New Roman v blízkém časovém horizontu nenahradí, a tak zmetek bude dál válcovat typografický vkus Středoevropanů.

Adobe CS3 Premium a další produkty pro studenty

Adobe v listopadu přichází se sympatickou akcí: některé produkty (CS3 Design Premium a Web, Photoshop, Acrobat) můžete koupit za méně než desetinu ceny, jste-li studenty denního studia SŠ či VŠ. Podrobnosti vč. cen najdete tady: software pochopitelně není určen pro komerční účely, nicméně cena 2 480 Kč s DPH za balíky resp. 1 245 Kč za jednotlivé programy je více než slušná...

Vznikla Unie grafického designu

O Unii / Posláním Unie grafického designu, o. s., je vysvětlit laické veřejnosti i zadavatelům ve firmách nebo institucích smysl grafického designu a pravidla spolupráce s designéry pomocí článků na webových stránkách, přednášek nebo výstav. Smyslem sdružení je dát zadavatelům vetší jistotu investice a profesionality. Bude všemi dostupnými prostředky propagovat grafický design jako vysoce odbornou a důležitou součást našeho života, spolupracovat se státními i nestátními, tuzemskými i zahraničními institucemi, univerzitami, spolky aj. a u těchto institucí prosazovat zájmy sdružení a jeho členů. Mezi skupiny, s nimiž bude Unie v kontaktu, patří zejména laická veřejnost, grafičtí designéři (nečlenové), dále členové Unie a média.
Veřejnost / Laická veřejnost představuje nejširší a nejrozmanitější skupinu, na kterou bude sdružení působit. Skládá se jak ze zadavatelů grafických prací, tzn. firem a institucí, tak z neziskových organizací, univerzit, a v neposlední řadě přirozeně i z té části laické veřejnosti, která ze své pozice nezúčastněného diváka sice přímo neovlivňuje dění v grafickém designu, ale všechny jeho projevy jsou nedílnou, a dokonce nezbytnou součástí jejího života. Články na webových stránkách Unie a v tisku přinesou srozumitelně formulované odpovědi na otázky po smyslu grafického designu, vypisování a vyhodnocování profesionálních výběrových řízení, korektního zadávání grafických prací, orientaci v problematice tvorby logotypů atd. Každý návštěvník webových stránek Unie se dozví, jaké výhody mu přinese výběr z členů profesního sdružení a jak mezi členy vybírat, nadmíru užitečnou službou bude možnost zadat výběrové řízení přímo prostřednictvím sdružení.
Grafici / Ačkoliv budou aktivity namířené k laické veřejnosti beze zbytku platné a přínosné i pro lidi z oboru, nabízí sdružení možnost stát se jeho členem, informovat o konkrétních výhodách členství a zřetelně vymezit své pole působnosti veřejně přístupnými články, stanovami, kodexem, členskými i finančními řády, výkladem autorského zákona či doporučeným ceníkem grafických a typografických prací.
Členové / Různorodá činnost orientovaná dovnitř sdružení nebude veřejně přístupná. Členství přináší celou řadu výhod, mezi něž patří zastřešení člena značkou Unie, přístup k odborně zpracovaným smlouvám a k vzorovým kalkulacím prací, sleva na předplatné odborného tisku a grafický software (?), okamžitý přístup k aktuálním informacím z oboru a informacím o vypsaných výběrových řízeních, možnost účastnit se diskuse s kolegy a navazovat cenné kontakty…
Média / Veškeré dění ve vztahu k nečlenům bude probíhat v silném provázání se všemi dostupnými médii. Jen tehdy, bude-li činnost dostatečně medializována, přinese kýžení užitek: Pozvednutí úrovně grafického designu v České republice prostřednictvím dobře informované laické i odborné veřejnosti a nastolení všestranně prospěšného férového jednání mezi zadavatelem a grafickým studiem.
Web / Na oficiálním webu Unie naleznete další informace, mj. závazný Etický kodex, i možnost přihlásit se k členství.
Tip: Zajímavý rozhovor o cílech i ožehavých momentech, které se Unie týkají, poskytl jeden ze zakládajících členů - Filip Blažek.