Kniha pro papeže
Pro Karmelitánské nakladatelství jsme navrhli a vysázeli unikátní knihu: soubor více než 1700 původních kreseb (pérovek a kolorovaných pérovek), které se zabývají fenoménem papežských znaků. Úvodní slovo ke knize napsal kardinál Cordero Lanza di Montezemolo, autor návrhu znaku Benedikta XVI. Autorem pojednání o papežských titulech je profesor František X. Halas, bývalý velvyslanec ČR při Svatém stolci. A za zmínku jistě stojí i skutečnost, že kniha byla předána jako dar papeži při jeho návštěvě v ČR (viz fotografie níže). Nebudeme zastírat, že nás to potěšilo.
Tajemství tiráže
Občas si jen tak nazdařbůh vytahuju z knihovny jednotlivé svazky a čtu si v tiráži: „Sazbu z písma Futura zhotovil…“, „Z nové sazby písmem garmond Baskervill vytiskl…“, „Sazbu písmem Dynamo připravil…“ ap. Přemýšlím, proč typograf zvolil právě takovou úpravu a takové písmo, jak to na čtenáře po letmém pohledu působí, jaké písmo bych vybral já – inu, užívám si ten drobný údaj, který k většině čtenářů nikdy nepromluví. Stálo by za to sepsat malou historii tohoto údaje v tiráži: jen velmi nezávazně vím, že 50. a 60. léta mu přála a patřil takřka k povinným položkám; v letech 70. a 80. tomu bylo přesně naopak. A dnes? Někteří údaj uvádějí vždy, někteří nikdy a někteří jak kdy. Kdo vlastně rozhoduje o tom, zda v tiráži tento údaj bude, nebo ne – redaktor, sazeč, typograf? Odpověď nemám, zato mě tohle přemýšlení vtáhlo do bezmála absurdního děje (znáte tu pohádku o muži, který cestou na trh měnil, až vyměnil?).
Chystal jsem se před časem napsat recenzi na jednu prestižní ediční řadu. První svazky řešil jiný typograf než svazky další; první údaj o použitém písmu obsahovaly, další už ne: přitom všechny sázelo stejné studio. Tipnul jsem si, že jde buď o písmo Zapf Calligraphic od Bitstream, nebo o nějaký jeho klon. Vím sice, že existují internetové služby, které z oskenované stránky spolehlivě určí použitý font, chtěl jsem však mít informaci přímo od pramene. Obrátil jsem se emailem na dané studio, jeho odpověď však byla zamítavá: můj dotaz je prý neetický, jde o obchodní tajemství nakladatele a jedině on je oprávněn mi takový údaj poskytnout. Chvilku jsem přemýšlel, jak se dá údaj o použitém písmu zneužít, ale nic mě nenapadlo… Zavolal jsem nakladateli. Chvíli trvalo, než pochopil, že opravdu nechci vědět nic jiného než takovou drobnost (myslel „pitomost“), a odkázal mě zpět na dané studio, neboť o použitém písmu neměl ani ponětí – rozhoduje o něm prý typograf a sazeč. Tak jsem nakonec zavolal typografovi. Ten písmo bez okolků a jakýchkoli pochybností, ba dokonce bez jakéhokoli mého vysvětlování sdělil.
Je to možná jen příklad špatně určených kompetencí mezi nakladatelem, výtvarníkem a sazečem; je to možná jen nedorozumění. Nicméně taková banalita může nakonec vzbudit i pochybnosti. Filip Blažek, typopublicista, mi k tomu napsal: „Dnes se údaje o použitém písmu často neuvádějí proto, že autor sazby písmo nemá legálně a nechce provokovat Františka Štorma, Adobe nebo URW, že používá jejich písma. Zajímavou strategii volí ruská firma ParaType, která má akci s názvem Písma ParaType legálně, kdy grafici do tiráže umístí malou ikonku s tímto nápisem. Už jsem to viděl v několika ruských tiscích. Možná by to mohl dělat i F. Štorm: legální uživatelé by mohli do knížek přidat nějaký symbol jeho písmolijny.“
Nepochybuji, že mají velká studia písma legálně zakoupena. Neměla by však hazardovat se svou dobrou pověstí a raději ztratit dvacet vteřin drahocenného času přidáním jednoho řádku do tiráže: „Sazbu z písma … zhotovil…“ Nakladatel na tom neprodělá a typofilové je za to budou velebit.
Chystal jsem se před časem napsat recenzi na jednu prestižní ediční řadu. První svazky řešil jiný typograf než svazky další; první údaj o použitém písmu obsahovaly, další už ne: přitom všechny sázelo stejné studio. Tipnul jsem si, že jde buď o písmo Zapf Calligraphic od Bitstream, nebo o nějaký jeho klon. Vím sice, že existují internetové služby, které z oskenované stránky spolehlivě určí použitý font, chtěl jsem však mít informaci přímo od pramene. Obrátil jsem se emailem na dané studio, jeho odpověď však byla zamítavá: můj dotaz je prý neetický, jde o obchodní tajemství nakladatele a jedině on je oprávněn mi takový údaj poskytnout. Chvilku jsem přemýšlel, jak se dá údaj o použitém písmu zneužít, ale nic mě nenapadlo… Zavolal jsem nakladateli. Chvíli trvalo, než pochopil, že opravdu nechci vědět nic jiného než takovou drobnost (myslel „pitomost“), a odkázal mě zpět na dané studio, neboť o použitém písmu neměl ani ponětí – rozhoduje o něm prý typograf a sazeč. Tak jsem nakonec zavolal typografovi. Ten písmo bez okolků a jakýchkoli pochybností, ba dokonce bez jakéhokoli mého vysvětlování sdělil.
Je to možná jen příklad špatně určených kompetencí mezi nakladatelem, výtvarníkem a sazečem; je to možná jen nedorozumění. Nicméně taková banalita může nakonec vzbudit i pochybnosti. Filip Blažek, typopublicista, mi k tomu napsal: „Dnes se údaje o použitém písmu často neuvádějí proto, že autor sazby písmo nemá legálně a nechce provokovat Františka Štorma, Adobe nebo URW, že používá jejich písma. Zajímavou strategii volí ruská firma ParaType, která má akci s názvem Písma ParaType legálně, kdy grafici do tiráže umístí malou ikonku s tímto nápisem. Už jsem to viděl v několika ruských tiscích. Možná by to mohl dělat i F. Štorm: legální uživatelé by mohli do knížek přidat nějaký symbol jeho písmolijny.“
Nepochybuji, že mají velká studia písma legálně zakoupena. Neměla by však hazardovat se svou dobrou pověstí a raději ztratit dvacet vteřin drahocenného času přidáním jednoho řádku do tiráže: „Sazbu z písma … zhotovil…“ Nakladatel na tom neprodělá a typofilové je za to budou velebit.
Importujeme text z Wordu
Užitečné makro, které ve Wordu změní formátování (bold, italic, indexy, podtržení...) na znakové styly, které se přenesou do InDesignu a pak mohou být jednoduše upravovány.
Jak převést v InD poznámky pod čarou na poznámky za textem?
Jednoduše pomocí skriptu. (Přímý link pro stažení.) A tady je zase návod, jak poznámky za dokumentem přímo vytvářet.
GREPujeme 02: pevné mezery v datech
Tip pro GREP v InDesignu: jak automaticky změnit mezeru mezi číslicí v datumu a měsícem na pevnou (např. 2. června)? Najít: (\d\.)\s(\l) — nahradit: $1~S$2
ÚOHS vs. UGD: Dobrá zpráva
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po roce nicnedělání rozhodl, že se UGD nedopustila v ustanoveních bodů 6, 7 a 8 Kodexu porušení § 3, odst. 1 Zákona č. 143 / 2001 Sb. Rozsáhlé zdůvodnění obsahuje 13 stran textu o 47 bodech. Podstatný je bod č. 45, kde se praví: Ustanovení bodů 6 a 8 Kodexu znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů splňují, ale vztahuje se na ně ustanovení §6, odst. 1 Zákona, tj. vynětí ze zákazu dohod na principu de minimis (tj. UGD dosud nemá dostatečně velký podíl na trhu grafického designu). Ustanovení bodu 7 Kodexu znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí nesplňuje.
Členové UGD mohou nově nakupovat u Amsoftu se slevou
[aktualita] Unie grafického designu má dalšího významného partnera. Stal se jím přední distributor produktů Adobe, Wacom a Corel, společnost Amos Software. Členům UGD umožní nakupovat veškeré distribuované produkty za velkoobchodní ceny. (O slevu musí člen požádat Amos Software e-mailem a musí být uveden v seznamu členů na oficiálním webu UGD.) Za podobných podmínek mohou členové UGD nakupovat také u Quentinu.
IDM skončil
Podle dnešního vyjádření paní ředitelky nebude mít Institut digitálních médií roční přestávku kvůli stěhování, nýbrž nadobro končí. Důvody se dočtete na webu (jsou pochopitelné), najdete tam i rozcestník, kam dál za grafickým vzděláním, a pokud budete chtít, máte možnost si prohlížet závěrečné práce absolventů z posledních několika ročníků. Škoda, byla to výborná škola.
TYPO v novém kabátě
Po pěti letech doznává časopis TYPO řadu významných změn. Mění se formát, papír, grafická úprava i obsahová struktura. Mění se rovněž periodicita: z dvouměsíčníku se stává čtvrtletník. Během letošního roku dozná zásadních změn i internetová podoba časopisu, dojde ke sloučení webu časopisu a stránek Typo.cz v jeden rozsáhlý moderní typografický portál, který bude doplněn o množství nových funkcí. Přibudou diskuse, online obchod, RSS, archivy atd.
V tištěné verzi od letošního jarního čísla najdete víc informací než doposud, neboť se zvyšuje počet stran – první číslo vychází na 84 stranách ve formátu 230×250 mm. Počínaje číslem 31 budou texty v TYPO rozděleny do dvou hlavních částí: v první naleznete stěžejní tematické články, v druhé pak kratší aktuální texty, recenze písem, drobné sloupky a postřehy našich přispěvatelů nebo informace ze soutěží a konferencí. Namísto úvodníku najdete nově v obsahu stručné anotace jednotlivých textů. Těmito změnami reaguje redakce na četná přání čtenářů.
A na jaká témata se můžete těšit v šestém ročníku? Nejprve vyjde „korejské“ číslo, plné textů psaných exkluzivně pro časopis TYPO předními korejskými odborníky na design. Další vydání se bude věnovat grafickému designu v Itálii, designu v zemích visegrádské čtyřky či dílu Jana Tschicholda.
Nyní máte jedinečnou možnost předplatit si celý ročník on-line prostřednictvím Obchodu na tomto serveru. I vaše předplatné pomůže udržet tento unikátní časopis na našem trhu! [F. Blažek, redaktor]
Máte-li poslední verzi Flashe, můžete si zcela zdarma přečíst úplné nové číslo na této adrese. Ať se vám líbí.
V tištěné verzi od letošního jarního čísla najdete víc informací než doposud, neboť se zvyšuje počet stran – první číslo vychází na 84 stranách ve formátu 230×250 mm. Počínaje číslem 31 budou texty v TYPO rozděleny do dvou hlavních částí: v první naleznete stěžejní tematické články, v druhé pak kratší aktuální texty, recenze písem, drobné sloupky a postřehy našich přispěvatelů nebo informace ze soutěží a konferencí. Namísto úvodníku najdete nově v obsahu stručné anotace jednotlivých textů. Těmito změnami reaguje redakce na četná přání čtenářů.
A na jaká témata se můžete těšit v šestém ročníku? Nejprve vyjde „korejské“ číslo, plné textů psaných exkluzivně pro časopis TYPO předními korejskými odborníky na design. Další vydání se bude věnovat grafickému designu v Itálii, designu v zemích visegrádské čtyřky či dílu Jana Tschicholda.
Nyní máte jedinečnou možnost předplatit si celý ročník on-line prostřednictvím Obchodu na tomto serveru. I vaše předplatné pomůže udržet tento unikátní časopis na našem trhu! [F. Blažek, redaktor]
Máte-li poslední verzi Flashe, můžete si zcela zdarma přečíst úplné nové číslo na této adrese. Ať se vám líbí.
Typomilova Písmová anatomie
Typomil zveřejnil na svém webu užitečný přehled písmového názvosloví (z pera Martina Peciny & Davida Březiny). Uvádí k němu: "Při recenzování nových písem jsme pocítili silnou potřebu přehledné a jednoznačné terminologie popisující části písem. Takovou, která jak pojmenovává co nejpřesněji kresebné detaily liter, tak i umožňuje udržet terminologickou konzistenci mezi texty dvou nebo více autorů. Současná odborná literatura se nám jeví nedostatečná a nedůsledná, navíc obsahuje několik nejednoznačností. Podstatnou novinkou našeho přístupu je striktní rozdělení názvosloví na dvě části. První z nich představuje tahy, druhá, anatomické prvky a zakončení. To výrazně usnadňuje přesné definování a vyznačení termínů a jejich následné vyhledávání. Terminologie je blízká anglické, a tak je praktická pro dvojjazyčné odborné texty. Tento dokument vznikl pro soukromé účely a není závaznou normou (žádná taková neexistuje). Dáváme jej k dispozici širší veřejnosti a budeme rádi, pokud jej shledá užitečným." Doporučujeme!
InDesign User Group Praha (27. 3.)
Shrnutí březnové akce zde.
Jan Macuch poslal e-mail: Snažíme se založit uživatelskou skupinu podobnou těm které fungují v USA a v posledních měsících i v západní Evropě. Princip je že skupina vzniká a je organizována samotnými uživateli, byť je zvykem obvykle dost velká podpora Adobe. Obsah záleží na členech, ale primárně by mělo jít o výměnu zkušeností s přímou zpětnou vazbou. Jako přispěvatele se snažíme získat osobnosti grafického designu v Čechách i grafiky z různých fitrem kteří se věnují nejrůznějším odvětvím a produktům DTP a designu. Ve spolupráci s Adobe se pokusíme dostat k nám světové experty na InDesign. Sami pak můžeme nabídnout triky na které jsme přišli při vývoji plug-inů pro InDesign, rady se skriptováním a technickou stránkou InDesignu. Naše stránky jsou na www.indesignusergroup.cz, stránky ostatních světových user groups na www.indesignusergroup.com. První schůzka je plánována na 27/3 v 16 h v sídle Adobe na Butovicích. S pozdravem a přáním příjemného dne J. M.
Jan Macuch poslal e-mail: Snažíme se založit uživatelskou skupinu podobnou těm které fungují v USA a v posledních měsících i v západní Evropě. Princip je že skupina vzniká a je organizována samotnými uživateli, byť je zvykem obvykle dost velká podpora Adobe. Obsah záleží na členech, ale primárně by mělo jít o výměnu zkušeností s přímou zpětnou vazbou. Jako přispěvatele se snažíme získat osobnosti grafického designu v Čechách i grafiky z různých fitrem kteří se věnují nejrůznějším odvětvím a produktům DTP a designu. Ve spolupráci s Adobe se pokusíme dostat k nám světové experty na InDesign. Sami pak můžeme nabídnout triky na které jsme přišli při vývoji plug-inů pro InDesign, rady se skriptováním a technickou stránkou InDesignu. Naše stránky jsou na www.indesignusergroup.cz, stránky ostatních světových user groups na www.indesignusergroup.com. První schůzka je plánována na 27/3 v 16 h v sídle Adobe na Butovicích. S pozdravem a přáním příjemného dne J. M.
GREPujeme 01: pevné mezery
V InDesignu CS3 nepotřebujete pro prosté odstranění jednoznakových znaků z konců řádků žádný zásuvný modul ani skript. Stačí využít GREP záložky v dialogu Najdi/Nahraď. Do pole Hledat: zadáte "(\<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]+" (bez uvozovek) a pak do pole Zaměnit na: "$1~S" (bez uvozovek). Ikonkou v podobě diskety si danou sekvenci uložte pro další použití – pak už ji najdete v menu. (Další informace o funkci GREP a příklady sekvencí naleznete např. na serveru Grafika.cz.)
[Tip] Type1 fonty z Windows pod OS X
[Tip] Fonty zdarma
A jéje, řeknete si, těch je přece na webu fůra. Je, avšak málokterý má parametry profesionálního fontu. Jednou z mála výjimek je web exljbris – fontotéka opentypových písem od Jose Buivengy. Prohlédněte si písma Delicious, Fontin, Fontin Sans, Tallys, Fertigo, Diavlo & Anivers. Zejména Diavlo na mě vystrčil růžky coby nápaditý titulkový font... (A k zahození není ani autorův blog.)
Times New Roman
V 29. čísle časopisu Typo si můžete přečíst historii jednoho z nejznámějších písem, o němž mají většinou ponětí i ti největší typoanalfabeti – Times New Romanu. Krátkou ukázku přikládám a jako tip dodávám, že v čísle následujícím, které vychází v únoru, najdete podobnou historii dalšího slavného písma – Helvetiky (z pera Pavla Zelenky).
Ukázka: Dlouholeté špičkování mezi Monotype a Linotype na téma "čí je ten pravý Times New Roman" (v širokém rozpětí od marketingových prohlášení po soudní tahanice) skončilo v roce 2006, kdy Monotype Imaging provedla akvizici Linotype. Dnes tak koupíte Times New Roman v celé řadě podob – například Times (digitální repliku původního Times Romanu pro horkou sazbu), Times Ten (optimalizovaný pro textové velikosti), Times Eighteen (pro titulky), Times Europe (redesign z roku 1972 od Waltera Tracyho) a Times New Roman (pietní redesign původního písma z 30. let).
O to víc zamrzí, že v operačních systémech zůstaly dlouhých patnáct let rané, nedotažené fonty s řadou nedostatků zejména v tvaru a umístění akcentů nebo v kerningu (platí to jak pro Windows, tak OS X). Smutný je zejména přístup Microsoftu – nejrozšířenější operační systém pochopitelně poutá největší pozornost, protože má zásadní vliv na podobu většiny dokumentů, které v domácnostech a kancelářích vznikají. Součástí anglických Windows a Office je Times New Roman průměrný, leč použitelný. Microsoft se však doslova vykašlal na to, že i neanglicky mluvící uživatelé jeho produktů by rádi za své peníze dostali alespoň průměrné písmo; a tak například čeští nebo polští uživatelé Windows od roku 1991 do současnosti dostanou Times New Roman v podobě typografického zmetku. A přestože nejde o věc neznámou (např. typograf Filip Blažek na to téma publikuje od půlky 90. let a své připomínky Microsoftu i Monotype zasílá – několik základních nedostatků najdete přehledně v rámečku vedle textu), nestalo se nic. Prodat automobil s promáčklou karosérií a bez volantu za stejné peníze jako automobil bez vady se slušný obchodník nedováží. Microsoft však přistupuje k středoevropským národům nadřazeně a domnívá se, že si nic jiného než nedodělek nezaslouží. Jsem zvědav, jak tuhle ostudu hodlá ještě dlouho ustát.
Paradoxní je, že nová systémová písma, která přišla s Windows Vista (Cambria, Calibi a další, již jsme o nich podrobně v Typo psali), už reflektují stav počítačové typografie na počátku 21. století a jsou připravena profesionálně. Je však jasné, že Times New Roman v blízkém časovém horizontu nenahradí, a tak zmetek bude dál válcovat typografický vkus Středoevropanů.
Ukázka: Dlouholeté špičkování mezi Monotype a Linotype na téma "čí je ten pravý Times New Roman" (v širokém rozpětí od marketingových prohlášení po soudní tahanice) skončilo v roce 2006, kdy Monotype Imaging provedla akvizici Linotype. Dnes tak koupíte Times New Roman v celé řadě podob – například Times (digitální repliku původního Times Romanu pro horkou sazbu), Times Ten (optimalizovaný pro textové velikosti), Times Eighteen (pro titulky), Times Europe (redesign z roku 1972 od Waltera Tracyho) a Times New Roman (pietní redesign původního písma z 30. let).
O to víc zamrzí, že v operačních systémech zůstaly dlouhých patnáct let rané, nedotažené fonty s řadou nedostatků zejména v tvaru a umístění akcentů nebo v kerningu (platí to jak pro Windows, tak OS X). Smutný je zejména přístup Microsoftu – nejrozšířenější operační systém pochopitelně poutá největší pozornost, protože má zásadní vliv na podobu většiny dokumentů, které v domácnostech a kancelářích vznikají. Součástí anglických Windows a Office je Times New Roman průměrný, leč použitelný. Microsoft se však doslova vykašlal na to, že i neanglicky mluvící uživatelé jeho produktů by rádi za své peníze dostali alespoň průměrné písmo; a tak například čeští nebo polští uživatelé Windows od roku 1991 do současnosti dostanou Times New Roman v podobě typografického zmetku. A přestože nejde o věc neznámou (např. typograf Filip Blažek na to téma publikuje od půlky 90. let a své připomínky Microsoftu i Monotype zasílá – několik základních nedostatků najdete přehledně v rámečku vedle textu), nestalo se nic. Prodat automobil s promáčklou karosérií a bez volantu za stejné peníze jako automobil bez vady se slušný obchodník nedováží. Microsoft však přistupuje k středoevropským národům nadřazeně a domnívá se, že si nic jiného než nedodělek nezaslouží. Jsem zvědav, jak tuhle ostudu hodlá ještě dlouho ustát.
Paradoxní je, že nová systémová písma, která přišla s Windows Vista (Cambria, Calibi a další, již jsme o nich podrobně v Typo psali), už reflektují stav počítačové typografie na počátku 21. století a jsou připravena profesionálně. Je však jasné, že Times New Roman v blízkém časovém horizontu nenahradí, a tak zmetek bude dál válcovat typografický vkus Středoevropanů.
Adobe CS3 Premium a další produkty pro studenty
Adobe v listopadu přichází se sympatickou akcí: některé produkty (CS3 Design Premium a Web, Photoshop, Acrobat) můžete koupit za méně než desetinu ceny, jste-li studenty denního studia SŠ či VŠ. Podrobnosti vč. cen najdete tady: software pochopitelně není určen pro komerční účely, nicméně cena 2 480 Kč s DPH za balíky resp. 1 245 Kč za jednotlivé programy je více než slušná...
Vznikla Unie grafického designu
O Unii / Posláním Unie grafického designu, o. s., je vysvětlit laické veřejnosti i zadavatelům ve firmách nebo institucích smysl grafického designu a pravidla spolupráce s designéry pomocí článků na webových stránkách, přednášek nebo výstav. Smyslem sdružení je dát zadavatelům vetší jistotu investice a profesionality. Bude všemi dostupnými prostředky propagovat grafický design jako vysoce odbornou a důležitou součást našeho života, spolupracovat se státními i nestátními, tuzemskými i zahraničními institucemi, univerzitami, spolky aj. a u těchto institucí prosazovat zájmy sdružení a jeho členů. Mezi skupiny, s nimiž bude Unie v kontaktu, patří zejména laická veřejnost, grafičtí designéři (nečlenové), dále členové Unie a média.
Veřejnost / Laická veřejnost představuje nejširší a nejrozmanitější skupinu, na kterou bude sdružení působit. Skládá se jak ze zadavatelů grafických prací, tzn. firem a institucí, tak z neziskových organizací, univerzit, a v neposlední řadě přirozeně i z té části laické veřejnosti, která ze své pozice nezúčastněného diváka sice přímo neovlivňuje dění v grafickém designu, ale všechny jeho projevy jsou nedílnou, a dokonce nezbytnou součástí jejího života. Články na webových stránkách Unie a v tisku přinesou srozumitelně formulované odpovědi na otázky po smyslu grafického designu, vypisování a vyhodnocování profesionálních výběrových řízení, korektního zadávání grafických prací, orientaci v problematice tvorby logotypů atd. Každý návštěvník webových stránek Unie se dozví, jaké výhody mu přinese výběr z členů profesního sdružení a jak mezi členy vybírat, nadmíru užitečnou službou bude možnost zadat výběrové řízení přímo prostřednictvím sdružení.
Grafici / Ačkoliv budou aktivity namířené k laické veřejnosti beze zbytku platné a přínosné i pro lidi z oboru, nabízí sdružení možnost stát se jeho členem, informovat o konkrétních výhodách členství a zřetelně vymezit své pole působnosti veřejně přístupnými články, stanovami, kodexem, členskými i finančními řády, výkladem autorského zákona či doporučeným ceníkem grafických a typografických prací.
Členové / Různorodá činnost orientovaná dovnitř sdružení nebude veřejně přístupná. Členství přináší celou řadu výhod, mezi něž patří zastřešení člena značkou Unie, přístup k odborně zpracovaným smlouvám a k vzorovým kalkulacím prací, sleva na předplatné odborného tisku a grafický software (?), okamžitý přístup k aktuálním informacím z oboru a informacím o vypsaných výběrových řízeních, možnost účastnit se diskuse s kolegy a navazovat cenné kontakty…
Média / Veškeré dění ve vztahu k nečlenům bude probíhat v silném provázání se všemi dostupnými médii. Jen tehdy, bude-li činnost dostatečně medializována, přinese kýžení užitek: Pozvednutí úrovně grafického designu v České republice prostřednictvím dobře informované laické i odborné veřejnosti a nastolení všestranně prospěšného férového jednání mezi zadavatelem a grafickým studiem.
Web / Na oficiálním webu Unie naleznete další informace, mj. závazný Etický kodex, i možnost přihlásit se k členství.
Tip: Zajímavý rozhovor o cílech i ožehavých momentech, které se Unie týkají, poskytl jeden ze zakládajících členů - Filip Blažek.
Veřejnost / Laická veřejnost představuje nejširší a nejrozmanitější skupinu, na kterou bude sdružení působit. Skládá se jak ze zadavatelů grafických prací, tzn. firem a institucí, tak z neziskových organizací, univerzit, a v neposlední řadě přirozeně i z té části laické veřejnosti, která ze své pozice nezúčastněného diváka sice přímo neovlivňuje dění v grafickém designu, ale všechny jeho projevy jsou nedílnou, a dokonce nezbytnou součástí jejího života. Články na webových stránkách Unie a v tisku přinesou srozumitelně formulované odpovědi na otázky po smyslu grafického designu, vypisování a vyhodnocování profesionálních výběrových řízení, korektního zadávání grafických prací, orientaci v problematice tvorby logotypů atd. Každý návštěvník webových stránek Unie se dozví, jaké výhody mu přinese výběr z členů profesního sdružení a jak mezi členy vybírat, nadmíru užitečnou službou bude možnost zadat výběrové řízení přímo prostřednictvím sdružení.
Grafici / Ačkoliv budou aktivity namířené k laické veřejnosti beze zbytku platné a přínosné i pro lidi z oboru, nabízí sdružení možnost stát se jeho členem, informovat o konkrétních výhodách členství a zřetelně vymezit své pole působnosti veřejně přístupnými články, stanovami, kodexem, členskými i finančními řády, výkladem autorského zákona či doporučeným ceníkem grafických a typografických prací.
Členové / Různorodá činnost orientovaná dovnitř sdružení nebude veřejně přístupná. Členství přináší celou řadu výhod, mezi něž patří zastřešení člena značkou Unie, přístup k odborně zpracovaným smlouvám a k vzorovým kalkulacím prací, sleva na předplatné odborného tisku a grafický software (?), okamžitý přístup k aktuálním informacím z oboru a informacím o vypsaných výběrových řízeních, možnost účastnit se diskuse s kolegy a navazovat cenné kontakty…
Média / Veškeré dění ve vztahu k nečlenům bude probíhat v silném provázání se všemi dostupnými médii. Jen tehdy, bude-li činnost dostatečně medializována, přinese kýžení užitek: Pozvednutí úrovně grafického designu v České republice prostřednictvím dobře informované laické i odborné veřejnosti a nastolení všestranně prospěšného férového jednání mezi zadavatelem a grafickým studiem.
Web / Na oficiálním webu Unie naleznete další informace, mj. závazný Etický kodex, i možnost přihlásit se k členství.
Tip: Zajímavý rozhovor o cílech i ožehavých momentech, které se Unie týkají, poskytl jeden ze zakládajících členů - Filip Blažek.
Respekt: co oči uvidí, srdce zabolí
S pompou ohlásil Respekt ve svém posledním čísle (14/07) výrazné rozšíření a obměnu obsahu. Pravidelný čtenář by měl jásat, pokud by však se zmíněnou změnou nepřišla také neuvěřitelná degradace grafická: z časopisu, který téměř vždycky byl odlišný od ostatních a který jako jeden z mála přistoupil relativně nedávno k odvážnému a modernímu redesignu, se stal rázem časopis tuctový, časopis s grafikou typu "jak pejsek s kočičkou vařili dort": linky, obdélníčky, prázdné pruhy, směs písem... Kolik úprav časopisů znáte, tolik jich najdete v Respektu. Buď je to omyl a do tiskárny odešlo nějaké zkušební číslo, kde si grafička hrála s nápady, anebo je to signál předsmrtelné křeče. Do budoucna má být prý Respekt barevný – půjde-li dál směrem, který naznačilo poslední číslo, zřejmě ho neodlišíme od barevných letáků vkládaných do schránky, kde se grafický nápad a řád hledají jen těžko. Škoda, byl to dobrý časopis...
Adobe.cz: ať nám zákazníci vlezou na záda
Nejsem asi sám, kdo napjatě očekává nový balík programů od Adobe. Tu a tam se proto podívám na web Adobe.cz, a poslední dobou se nestačím divit. Výborná je už reklamní kampaň, která ukazuje, kam všude Adobe software pronikl a jak dobře slouží. Nic proti tomu, ale je-li kampaň vytvořena nějakým pologramotným amatérem, který nezná základní pravidla českého pravopisu, jde číst úplně jinak: „Produkty od Adobe nekupujte, nejdou v nich udělat ani české uvozovky.“ (O gramatických hrubkách ve sloganech raději pomlčím.) Zajímavá strategie, pozoruhodné manažerské rozhodnutí. Třešničkou na dortu je pak odkaz na nákup software – vede totiž na oficiální e-shop Adobe, kde Čech žádný software (zejména chce-li upgrade) koupit nemůže. A odkazy na záplaty pro změnu vedou k záplatám americkým, které na CZ verze aplikovat nejde (Adobe.cz zřejmě nezná ani Amsoft, ani Winsoft). Vysvětlí mi někdo, k čemu český web Adobe je a co za podivína ho na koleně mastí? Rád bych ho poznal...
Poznámka z května: celý grafický svět už několik týdnů žije novým balíkem CS3 – jen Adobe.cz ne. V novinkách ani nikde na titulní stránce ho zkrátka nenajdete. Konečně je jasno – stránky Adobe.cz provozuje firma Quark! :)
Poznámka z května: celý grafický svět už několik týdnů žije novým balíkem CS3 – jen Adobe.cz ne. V novinkách ani nikde na titulní stránce ho zkrátka nenajdete. Konečně je jasno – stránky Adobe.cz provozuje firma Quark! :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)